Úvod do Světových Dějin

Článek představuje hlavní principy používané v historickém přístupu ke klasifikaci časových období, včetně široce uznávaných názvů a chronologických definic.

Zde uvádíme civilizace, se kterými se setkáte v knihovní sbírce, vysvětlujeme témata publikací a poskytujeme přímé odkazy.

Cílem tohoto článku je informovat čtenáře o obecných přístupech, které jsme použili, a o metodologii, kterou jsme uplatnili.

Veškerý obsah má vzdělávací charakter a jeho cílem je popularizace historických znalostí pro široké publikum, od žáků až po širokou veřejnost.

Zhuštěná klasifikace historických období

Rozdělili jsme přístupy ke klasifikaci historických období do dvou částí. Zde uvidíte zkrácenou, takzvanou ortodoxní klasifikaci, používanou převážně ve školních kurzech a v 60. letech. Druhá část rozšiřuje prezentaci na přesnější moderní klasifikaci.

Pravěk (Před vznikem písemných systémů)

Před písmem; před státy.

  1. Vývoj člověka, kamenné technologie, způsob života lovců–sběračů.
  2. Končí vznikem zemědělství a písma v různých regionech.

Starověký svět

Od vzniku písma do pádu velkých klasických říší. Typický časový rámec: cca 3300 př. n. l. – 500 n. l. (liší se podle regionu).

  1. Raně státní útvary a první civilizace (Mezopotámie, Egypt, Indus, Čína).
  2. Společnosti doby bronzové a železné.
  3. Expanze klasických kultur (Řecko, Řím, Persie, Indie, Čína).
  4. Vznik rozsáhlých obchodních sítí a kodifikovaných náboženství.

Středověk / Postklasický svět

Po kolapsu klasického světa; formování nových kulturních a politických systémů. Typický časový rámec: cca 500 – 1500 n. l.

  1. Byzanc, islámské chalífáty, středověká Evropa, africká království, Čína dynastií Tchang–Sung.
  2. Rostoucí regionalizace a později globální propojenost.
  3. Vznik feudálních struktur, náboženských států a nových říší.

Raný novověk

Přechod ke globalizaci, vědě a ranému kapitalismu. Typický časový rámec: cca 1500 – 1800.

  1. Renesance, reformace, vědecká revoluce.
  2. Mořská expanze a vznik globálních impérií.
  3. Předindustriální hospodářský růst a urbanizace.

Novověké období

Průmyslová, politická a společenská transformace v globálním měřítku. Typický časový rámec: cca 1800 – 1945.

  1. Průmyslová revoluce, národní státy, demokratická a revoluční hnutí.
  2. Imperialismus, světové války, dekolonizace.
  3. Rychlé vědeckotechnické inovace.

Současné období

Od konce druhé světové války do současnosti; globálně propojený svět. Typický časový rámec: 1945 – současnost.

  1. Studená válka, jaderný věk, kosmický věk.
  2. Informační a digitální revoluce, globalizace.
  3. Klimatické výzvy, multipolární geopolitika a četné prameny vedou mnoho vědců k přesvědčení, že toto období již nespadá do klasické historické vědy, ale je bližší sociologii, politologii a příbuzným oborům.

Sbírka o starověkém a pravěkém světě představuje širokou škálu obecných i detailních publikací o sumerském království, babylonské civilizaci, Persii, Řecku a jeho městských státech s podrobným výzkumem socio-ekonomické struktury starých Řeků, významných řeckých filozofů a politiků, jako byli Aristotelés, Diodóros Sicilský, Hérodotos, Plútarchos, Thúkydidés, Xenofón; o starověkém Římu, Římské říši a cestě Říma od osady k obrovskému impériu, s uvedením všech klíčových faktorů od sedmi římských králů, období interregna a zániku monarchie, přes vývoj *Respublica Romana*, založení římského práva známého jako Dvanáct desek vytvořených decemviry, až po pozdější metamorfozy vedoucí ke spoluvládě císařů a senátu, první tyranii a politickým hrám uvnitř Říma. Židovské království, někdy označované jako království Izraelitů, biblicky známé jako Dům Davidův, jeho historická cesta – od prvních záznamů, otroctví národa, vyhnání z původních území až po obnovu jako třetí politické síly, a osud židovských chrámů. Civilizace Indu (Harappa), její vznik státnosti z rozptýlených většinou nepropojených kmenů v kulturu s rozvinutou administrativou. Čína od nejstarších sídlišť až po administrativní reorganizaci dynastie Šang, její feudální model a srovnání se středověkou Evropou. Americké civilizace – celkový přehled, výčet a srovnání jejich historického vývoje s osudy středomořských civilizací. Sekce obsahuje také několik krátkých povrchových přehledů zaměřených na nastínění konceptuálního pojetí a zobecnění věnovaná jednotlivým civilizacím či jejich skupinám spolu s komparativními analýzami. [Navštivte sekci kliknutím na odstavec.]

Knihovna středověkých dějin je soubor publikací, který zahrnuje všechny hlavní metamorfózy civilizací (sjednotili jsme středověké období a částečně raný novověk do jedné knihovní sekce z důvodu obtížnosti jasně oddělit jednotlivé procesy), pokračující ve sledování evolučních procesů lidských dějin. Obsahuje postklasický svět, rané křesťanství, východ evangelického světa, období inkvizice, epochu křížových výprav, vznik a vzestup islámského světa, založení Osmanské říše, rozvoj Blízkého východu, rané vědecké objevy, napětí a tlak náboženské autority na rozvoj vědy, a zároveň paradox, kdy mnoho významných náboženských osobností bylo současně také vědci. Úpadek a konec Byzantské říše. Budeme sledovat politiku sebezapouzdření čínské civilizace, pokračování vývoje japonské kultury, její jedinečný feudální model a srovnání japonského feudálního systému s evropskou hierarchií. Staneme se svědky tragédie dobývání Ameriky a uvidíme zánik hlavních amerických civilizací ovlivněných důsledky Kolumbova objevu. Současně sekce nabízí řadu komparativních publikací, které poslouží jako výborné materiály pro hlubší pochopení historických procesů této doby. Základy Anglie a jejích království, karolinská epocha, Francie, Itálie, německé země, východoevropské civilizace, ukrajinská kultura, severské kmeny, vliv Vikingů na etnické uspořádání světa, mongolská invaze a reorganizace Východní Evropy pod jejich vládou, vznik Ruska jako vazala mongolské moci, zánik městských států pod tlakem mongolských vojenských principů podrobení či zničení a mnoho dalších událostí (např. Stoletá válka, osobnost Karla z Blois-Châtillonu a její vliv na středověké dějiny Francie). [Navštivte sekci kliknutím na odstavec...]

Romantická epocha, doprovázená četnými konflikty a válkami, jako byla třicetiletá válka, Velká francouzská revoluce, první Francouzská republika, obnovení jednoosobní moci, císař Francie, první národní stát světa, vědecká revoluce, frankocentrický kulturní svět, druhá vlna filozofického rozkvětu, expanze Ruské říše, oslabení vlivu Osmanské říše, snížení vlivu papežství v evropských zemích, konec inkvizice, tajemství střelného prachu a hledání „magie prachu“, a mnoho dalších témat je prezentováno v této sekci. [Renesanční epocha (cca 1500 – 1800), navštivte knihovnu kliknutím na odstavec.]

Sbírku novověkého období naleznete v sekci Modern Period (cca 1800 – 1945). Obsahuje události jako evropská dominance, průmyslová revoluce, druhá vlna vědecké revoluce, ztráta vlivu náboženství ve společnosti, darwinovský vliv na vědecké a filozofické přístupy, vznik lékařské vědy, založení historie jako vědecké disciplíny, rozkvět Britského impéria, americká občanská válka, cesta USA od kolonie k nezávislosti, zánik říší, marxismus a utopické teorie sociální nerovnosti a vykořisťování člověka člověkem, počáteční aplikace demokracie a reorganizace demokratické filozofie v USA, první světová válka, druhá světová válka, zhroucení čínské státnosti, dvě Číny, Společnost národů a její rozpad, Sovětské impérium a západní svět. Všechny tyto události a mnoho dalších se nachází v této sekci. [Navštivte sekci a zobrazte všechny publikace a materiály]

Knihovna mezicivilizačních studií obsahuje rozsáhlé publikace s komplexními přehledy civilizací — jakousi „mapu civilizací světa“ v jednom díle pro komparativní analýzu, a také obsáhlé texty věnované jednotlivým civilizacím, s krátkým, avšak komplexním přehledem jejich vývoje od pravěku po současnost s uvedením klíčových událostí, jimiž civilizace prošly. Témata zahrnují výzkum amerických civilizací, starověkých středomořských civilizací, Japonska, Číny, Indu, Koreje, vývoj západní Evropy, východoevropský historický vývoj, metamorfozy Austrálie, vliv Římské říše na dějiny světa, světový význam Osmanské říše, globalizaci v moderní době a mnoho dalších analytických a badatelských materiálů, užitečných pro výuku, výzkum i pro čtenáře se zájmem o dějiny. [Zobrazte publikace kliknutím na odstavec]

Globální klasifikace historických období (rozšířené, široce uznávané)

Jak bylo uvedeno dříve, zde jsou prezentovány periodizační systémy, které jsou široce přijímány v historickém bádání.

Pravěk (před vznikem písemných systémů)

Pravěk se mezi regiony liší, protože písmo se objevuje v různých časech.

Paleolit (starší doba kamenná)

cca 3,3 milionu let BP – 10 000 př. n. l.

  • Vznik nejstarších kamenných nástrojů.
  • Plně lověcko-sběračské společnosti.
  • Postupný kognitivní, sociální a technologický vývoj (oheň, symbolické chování, dálkové sítě).

Mezolit (střední doba kamenná / epipaleolit)

cca 10 000 – 6 000 př. n. l. (liší se podle regionu)

  • Období přechodu po posledním glaciálním maximu.
  • Širokospektrální získávání potravy, mikrolitické nástroje.
  • V některých oblastech vznikají polousedlé komunity.

Neolit (mladší doba kamenná)

cca 10 000 – 3 000 př. n. l. (regionální variace)

  • Domestikace rostlin a zvířat.
  • Stálé vesnice, keramika, tkalcovství.
  • První proto-urbánní lokality; rané rituální architektury.

Chalkolit (doba měděná)

cca 5 000 – 3 000 př. n. l.

  • Raný rozvoj metalurgie (měď), přičemž kamenné nástroje zůstávají dominantní.
  • Růst sociální stratifikace; intenzivnější dálkový obchod.

Starověké dějiny (rané státy → klasický svět)

Doba bronzová

cca 3 300 – 1 200 př. n. l.

  • Vznik písma (Mezopotámie, Egypt, Indus, Čína).
  • Urbanizace, státní správa, kodifikované zákony.
  • Vznik složitých států a raných říší.

Doba železná

cca 1 200 – 500 př. n. l. (regionální variace)

  • Rozšířené používání železných nástrojů a zbraní.
  • Vzestup mocných států a říší (Novoasyrská říše, Čou, védské politické útvary).
  • Základ klasických civilizací.

Klasická antika

cca 500 př. n. l. – 500 n. l.

  • Řecké městské státy, helénistický svět, římská republika a říše.
  • Indické říše Maurjů a Guptů, čínské dynastie Čchin a Chan.
  • Rozmach filozofie, vědy, světových náboženství a dálkového obchodu.

Postklasická éra (raný středověk → formování globálních kultur)

Pozdní antika

cca 250 – 750 n. l.

  • Transformace římského světa; vzestup Byzance.
  • Šíření křesťanství a vznik islámu.
  • Formování raně středověkých politických struktur v Eurasii.

Raný středověk

cca 500 – 1000 n. l.

  • Fragmentace a regionalizace moci.
  • Věky Vikingů, karolinská Evropa, rané slovanské a stepní útvary.
  • Přechod mezi dynastiemi Tchang a Sung v Číně; klasický vrchol mayské civilizace.

Vrcholný středověk

cca 1000 – 1300 n. l.

  • Feudální konsolidace; zemědělská expanze.
  • Křížové výpravy; posílení globálního obchodu (Hedvábná stezka, Indický oceán).
  • Hospodářský vzestup za dynastie Sung.

Pozdní středověk

cca 1300 – 1500 n. l.

  • Krize: mor, klimatické změny, politická fragmentace.
  • Vznik raných teritoriálních monarchií (nikoli v moderním etnickém významu, ale jako území pod mocí nejvyššího seniora).
  • Kulturní proudy předcházející renesanci.

Raný novověk

Renesance

cca 1400 – 1600

  • Obnova zájmu o klasické učení, umění a vědy.
  • Proměna městského života a intelektuální kultury.

Doba zámořských objevů / námořní expanze

cca 1400 – 1700

  • Vznik evropských globálních námořních sítí.
  • Kolumbovská výměna, rané koloniální říše.
  • Intenzifikace kontaktů mezi Afro-Eurasií a Amerikami.

Reformace a náboženské konflikty

cca 1500 – 1650

  • Protestantsko-katolické rozdělení; vznik konfesních států.

Vědecká revoluce

cca 1550 – 1700

  • Systematická empirická věda; základy fyziky, astronomie a biologie.

Osvícenství a raná industrializace

cca 1650 – 1800

  • Racionalismus, rané liberální myšlenky.
  • Předindustriální hospodářský růst.

Moderní doba (industriální a současná)

Průmyslová revoluce

cca 1760 – 1840

  • Mechanizace, továrny, parní energie.
  • Masivní sociální a demografické změny.

Doba revolucí

konec 18. – začátek 19. století

  • Americká, Francouzská a latinskoamerické revoluce.
  • Přestavba politických struktur.

19. století / éra imperialismu

cca 1800 – 1914

  • Národní státy, globální říše, industriální kapitalismus.
  • Pokroky ve vědě, dopravě a komunikaci.

Počátek 20. století / světové války

1914 – 1945

  • První a druhá světová válka; globální geopolitická restrukturalizace.
  • Vzestup totalitních ideologií, masová mobilizace.

Současné období

Doba studené války

1945 – 1991

  • Bipolární svět: USA vs. SSSR.
  • Dekolonizace; technologická akcelerace (jaderná energie, kosmos, informatika).
  • Vznik globálních institucí.

Moderní čas

1991 – současnost

  • Není předmětem historické analýzy a může být zkoumán teprve tehdy, až od událostí uplyne přibližně 45 let.

Alternativní makroperiodizace (běžné akademické rámce)

Třídobý systém

  • Doba kamenná → paleolit, mezolit, neolit
  • Doba bronzová
  • Doba železná

Rámec antropocénu

Široce využíván v archeologii, environmentální historii a antropologii:

  • Období lovců a sběračů (paleolit)
  • Agrární období (holocenní neolit → 1800)
  • Industriální – fosilní období (1800 – (současnost − 45 let))

Globální ekonomická období

  • Předagrární
  • Agrární–tributární státy
  • Obchodně/merkantilní světový systém
  • Dominance industriálních trhů
  • Dominance informačních a servisních trhů