Anansi a Had
Anansi popadl dlouhou hůl a posadil se venku před Hadí noru, přičemž si hlasitě mumlal. „Je! Nebo možná není? Je! Nebo možná ne?“
Had se vyplazil ze své nory a zeptal se: „Co je šššpatně, Anansššššši?“
„Bůh říká, že nejsi tak dlouhý jako tato hůl,“ odpověděl Anansi, „ale já říkám, že jsi.“
„Ssssamozřejmě, že jsssem tak dlouhý jako ta hůl,“ zasyčel Had.
„Dokážu to!“
Had se zavlnil podél hole. Poté Anansi popadl Hadovu hlavu a přivázal ji k holi, a také jeho ocas.
Se smíchem Anansi utekl zpět k Bohu a dal mu Hada.
„Nyní přiveď Leoparda!“ řekl Bůh.
Anansi a levhart
Anansi připravil velkou klec. Poté si zašil oko a šel k doupěti levharta, zpíval a smál se.
„Proč jsi tak šťastný?“ zeptal se levhart.
„Zašil jsem si oko,“ řekl Anansi, „a teď vidím ty nejkrásnější věci. Je to magie!“
„Zašij i mé oko!“ zařval levhart. „Chci vidět ty krásné věci!“
Anansi zašil jedno z levhartových očí.
„Nefunguje to,“ zavrčel levhart.
„Zašiju ti i druhé oko,“ řekl Anansi.
Potom levhart nemohl nic vidět. Anansi snadno uvěznil levharta v kleci a odvedl ho k Bohu.
Tak se všechny příběhy staly Anansiho příběhy!
Slon a Pavouk
Slon byl unavený z pavoučích triků. Chtěla pomstu! Takže se slon vydal hledat pavouka.
Mezitím pavouk našel vysušenou antilopí kůži a oblékl si ji. Pak stál na cestě poblíž sloního domu.
Když slon prošel kolem, řekla: „Antilopo! Co se ti stalo? Vypadáš hrozně.“
Pavouk napodobil antilopí hlas. „Bojoval jsem s pavoukem,“ řekl, sténaje a naříkaje. „A jen se na mě podívej! Obávám se… že konec… je blízko…“
Pavouk spadl a slon si myslel, že je antilopa mrtvá.
„Chudák antilopa!“ řekla.
To slona vyděsilo z pavouka; už ho nešla hledat.
Slon a med
Slon nesl na zádech nádobu s medem, když uviděl svého přítele Králíka u silnice.
'Svez mě prosím!' řekl Králík.
Slon zvedl Králíka na záda a pak Králík začal jíst med.
'Dej mi kameny, abych mohl házet na ptáky,' řekl Králík; Slon zvedl kameny.
'Dej mi písek, abych si mohl otřít zpocenou tvář,' řekl Králík. Slon zvedl písek.
Králík naplnil nádobu kameny, zarovnal ji pískem, rozmazal na vrchu trochu medu a pak seskočil dolů.
Králík byl dávno pryč, když si Slon uvědomil, že med je také pryč.
Slon a králík pěstují dýně
Slon a králík byli přátelé.
„Pojďme pěstovat dýně!“ řekl králík.
„Rád jím dýně,“ řekl slon, „ale nevím, jak je pěstovat.“
„Neboj se!“ řekl králík. „Já tě to naučím. Tajemství spočívá v tom, že se dýňová semínka před výsadbou opraží.“
Slon koupil dýňová semínka, opražil je a zasadil opražená semínka do země.
Králík však opražil jen několik svých dýňových semínek, které snědl, a poté zasadil neopražená semínka do země.
Když slon viděl, že králíkova zahrada je plná dýní, zatímco jeho vlastní zahrada je prázdná, uvědomil si, že ho králík oklamal.