Pavouk ve spíži
Zvířata ve městě uskladňovala své obilí ve společné spíži, aby měla jídlo k snědku během hladomoru.
Pavouk tam tajně chodil každý den a jedl obilí.
Také sbíral výkaly hyeny do tykve a vysypával je ve spíži.
Když nastal hladomor, zvířata šla do své spíže.
'Je prázdná!' křičela.
Potom uviděla trus a křičela: 'To je trus hyeny!'
'Ale jsem nevinná,' protestovala hyena.
Pavouk odpověděl: 'Důkazy říkají něco jiného.'
Honili hyenu daleko od města, a teď nemá mezi zvířaty žádné přátele.
Všechno kvůli Pavoukovi.
Když Šakal a Hyena Byli Sluhové
Šakal a Hyena společně nastoupili do služby k témuž muži jako jeho sluhové.
Během noci se Šakal vstal a vyloupil spíž, snědl všechno sádlo v nádobě na sádlo. Poté vyškrabal zbytky a rozmazal je na ocas Hyeny, zatímco Hyena tvrdě spala.
Ráno muž zakřičel: „Hej, kdo snědl všechno sádlo?“
Nejprve obvinil Šakala.
„To já ne, pane,“ protestoval Šakal. „To já ne! Jen se podívejte na ocas Hyeny a uvidíte, kdo je zloděj.“
Muž pak Hyenu zmlátil, dokud nebyla téměř mrtvá, zatímco
Šakal se jen smál.
Král Lev a zloděj kukuřice
Někdo kradl kukuřici z polí.
„Chytím a zabiju toho zloděje!“ zařval král Lev.
Čekal v úkrytu… a chytil Králíka.
„Já nejsem žádný zloděj!“ protestoval Králík. „Přišel jsem ti dát tuto korunu!“ Ukázal Lvovi korunu. „Opři se o tento strom a já tě korunuji.“
Králík rozdělil Lví hřívu, předstíraje, že dělá místo pro korunu, ale ve skutečnosti přivazoval Lví vlasy ke stromu.
Lev byl uvězněn!
Poté Králík rozházel kolem Lva kukuřičné slupky.
„Zloděj!“ křičel Králík. „Pojďte se podívat na zloděje!“
Všechna zvířata přišla a ubila Lva k smrti za krádež kukuřice.
Králík, pavián a arašídy
Králík a pavián přepadli arašídovou zahradu.
Když hodovali, králík řekl: „Pojďme si zahrát hru s našimi prsty!“
„Ne,“ řekl pavián. „Používám své prsty k jídlu.“
„S našimi ústy!“
„Ne, používám svá ústa.“
„S našima očima!“
„Ne, používám své oči.“
„S našimi ocasy!“
„Dobře,“ souhlasil pavián, „ale budeš mi muset ukázat, jak se tato hra hraje.“
„Je to snadné,“ řekl králík, popadl paviánův ocas a přivázal ho ke kolíku v zemi. Potom králík zakřičel: „Pojďte, lidi! Pojďte, psi! Pavián vám krade arašídy!“
Zatímco lidé a psi útočili na paviána, králík utekl a smál se.
Divoká kočka a opice
Divoká kočka, vyčerpaná dlouhou nocí lovu, si lehla, aby si odpočinula, ale nemohla spát, protože ji blechy kousaly po celém těle.
Potom uviděla opici.
„Pomoz mi, opice!“ zasténala. „Pojď mi vybrat ty blechy.“
„Rád!“ řekla opice.
Opice vybrala blechy a divoká kočka usnula.
Potom opice přestala vybírat blechy. Vzala divoké kočce ocas a přivázala ji ke stromu. Poté ji udeřila do hlavy, aby ji probudila, a utekla pryč se smíchem.
Když se divoká kočka pokusila honit opici, uvědomila si, že uvízla.
„Za tohle ti to spočítám, opice!“ křičela.
Divoká kočka se chtěla pomstít.