Šakal a vůz s rybami
Šakal ucítil ryby!
Poté uviděl vůz plný ryb, jak se blíží po silnici.
Šakal rychle přemýšlel a lehl si na silnici, předstíraje, že je mrtvý.
Když ho řidič uviděl, zastavil. „To mám štěstí!“ zvolal. „Z toho udělám své ženě pěknou kožešinu.“
Popadl šakala a hodil ho na ryby.
Šakal potichu vyhazoval ryby z vozu jednu po druhé.
Pak seskočil, sebral ryby, šel domů a uspořádal hostinu.
Když muž dorazil domů, neměl ryby ani kožešinu.
Hyena a vůz s rybami
Šakal pozval Hyenu na večeři, ale chamtivá Hyena snědla všechny ryby.
To Šakala rozzlobilo.
'Chceš víc?' zeptal se.
Hyena přikývla.
Poté Šakal vysvětlil, jak hrál mrtvého. 'Ať se stane cokoliv,' řekl, 'nesmíš se pohnout. Zůstaň naprosto nehybná.'
Hyena Šakalovi poděkovala, běžela k silnici, lehla si a čekala.
Přijel vůz a řidič vyskočil. 'Ty zloději!' křičel a začal ji kopat.
Hyena se nepohnula.
Řidič Hyenu šlehal bičem, ale ona zůstala nehybná.
Nakonec muž odjel.
'Přesně jsem se řídila Šakalovými instrukcemi,' sténala Hyena.
'Co jsem udělala špatně?'
Svatba šakala a hyeny
Aby oslavil svatbu s hyenou, ukradl šakal krávu lidem-mravencům.
Krávu zabil a uvařil maso; pak vzal kravskou kůži a dal ji hyeně jako svatební šaty.
Když lidé-mravenci zjistili, že jim šakal ukradl krávu, přiběhli. Bili krávu, aby ji zahnali domů, a zevnitř kravské kůže hyena řekla: „Ach, šakale! Líbaš a objímáš mě velmi silně!“
Potom kravská kůže spadla; uviděla, že to nebyl šakal, a když lidé-mravenci uviděli hyenu, pronásledovali ji a bili ji ještě silněji.
Svatební hostina šakala a hyeny
Na oslavu svého sňatku s hyenou postavil šakal kuchyni na vysoké plošině. Uvařil hovězí guláš a také zabalil ostrý kámen do tuku a vložil ho do hrnce. „Pojďte, zvířata, a užijte si hostinu!“ oznámil.
„Já první!“ vykřikl lev a šakal ho vytáhl nahoru pomocí lana. Poté, blízko vrcholu, šakal lano přeřízl a lev spadl.
„Promiň!“ řekl šakal. „To bylo staré lano. Použiji nové!“
Šakal vytáhl lva znovu nahoru.
„Otevři pusu!“ řekl šakal a vrazil horký kámen do lví tlamy. Když ho lev spolkl, zemřel.
Šakal a Koza
„Jsi hlupák, Kozo,“ řekl Šakal, „že žiješ s kuřaty místo toho, abys je jedl! Pusť kuřata ven a já ti ukážu, jak se to dělá.“
Koza pustila kuřata z kurníku a Šakal všechna kuřata sežral.
Jednoho dne Šakal skočil do vodní jámy a nemohl se dostat ven.
„Tato voda je tak dobrá, Kozo!“ křičel. „Pojď ji vyzkoušet!“
Koza skočila dolů a Šakal vyskočil na kozí rohy, aby se dostal ven.
Příště, když Šakal přišel na farmu, Koza ho odehnala.
Nyní musí Šakal kuřata krást; Koza mu už nepomůže.