Žabí sestry stromové měly dům v bažině. Žily tam spolu. Nedaleko odtud žila řada lidí v jiném domě. Mezi nimi byli Had a Bobr, kteří byli přátelé. Byli to pohlední muži a chtěli si vzít žabí dívky.
Jedné noci se Had vydal do Žabího domu. Dívky už byly v posteli. Vplazil se k jedné z nich a položil jí ruku na obličej. Probudila se a zeptala se ho, kdo je. Řekl, že je Had. Když to zjistila, řekla, že si ho nevezme, a okamžitě mu nařídila, aby odešel. Nadávala mu ošklivými jmény jako 'slizký chlapík', 'malé oči' a podobně. Had se vrátil a řekl Bobrovi o svém neúspěchu.
Následující noc šel Bobr k Žabímu domu. Vlezl také do postele s jednou z dívek a položil jí ruku na obličej. Probudila se, ale když zjistila, kdo je, řekla mu, aby vypadl. Nazývala ho jmény jako 'krátké nohy', 'velké břicho', 'velký zadek' a tak dále. Bobr se cítil zraněný, a když se vrátil domů, začal plakat. Jeho otec se ho zeptal, co se děje, a Bobr mu to řekl. Otec řekl: 'To nic není. Neplač. Bude moc pršet, když budeš'. Ale Bobr řekl: 'Já budu plakat'.
Voda nyní tekla pravidelným proudem. Žáby odplavaly po proudu, dokud nedosáhly víru. Vír je vtáhl a sestoupily do domu Měsíce. Měsíc je pozval, aby se zahřály u ohně. Ale ony řekly: 'Ne, nechceme sedět u ohně. Chceme sedět tam'. Ukázaly na něj. On se zeptal: 'Tady?', a ukázal na své nohy. Ony řekly: 'Ne, ne tam'. Poté ukázal na jednu část svého těla za druhou. Žádné z těch míst se jim nelíbilo, dokud nedosáhl svého obočí. Když se zeptal: 'Chcete sedět tady?' a ukázal na své obočí, všechny vykřikly 'Ano!' a skočily mu na obličej. To zkazilo jeho vzhled. Žabí sestry lze vidět na Měsíci dodnes.
