Populace Říma (cca 753–716 př. n. l.)

Populace Říma (cca 753–716 př. n. l.)

Raný Řím byl malé městské státní útvary, pravděpodobně s 1 000–5 000 obyvateli při založení.

Zahrnovalo to patricijské klany, plebejské obyvatele a malé množství otroků nebo válečných zajatců.

Složení sociální stratifikace:

Patricijové: 50–100 hlav vedoucích rodin (tvořili raný Senát).

Plebejové: většina populace, převážně malí zemědělci, řemeslníci a dělníci.

Otroci/váleční zajatci: menší část, obvykle začleněni po nájezdech nebo konfliktech se sousedními osadami.

Odhady populace jsou velmi přibližné, vycházejí z archeologických průzkumů Palatinového pahorku a okolních oblastí a extrapolovány z velikosti osady.

Hlavní politické charakteristiky

Zakladatel a první král:

Romulus je jak legendární zakladatel Říma, tak jeho první suverénní autorita.

Monarchický systém:

Řím byl monarchií, přičemž Romulus držel plnou výkonnou, vojenskou a náboženskou moc (raný imperium).

Centralizace moci:

Rozhodnutí byla plně v rukou krále; v této fázi neexistovaly formální demokratické mechanismy.

Instituce té doby

Senát:

Skládal se ze 100–300 starších (patres), převážně hlav vedoucích rodin (gentes).

Role: poradní orgán při králi, pomáhal organizovat vojenské kampaně a řídit rané městské záležitosti.

Ještě nebyl legislativní; nemohl zrušit rozhodnutí krále.

Lidové shromáždění (Curiátní shromáždění / Comitia Curiata):

Organizováno 30 curiami, reprezentujícími rodinné klany.

Role: ratifikovalo určité dekret, především k formálnímu schválení rozhodnutí krále, udělovalo imperium a svědčilo při adopcích/ženitbách.

Raný projev občanské účasti, ale ne demokracie.

Vojenská organizace:

Římská armáda se zpočátku skládala ze všech mužských občanů organizovaných podle klanů, přímo vedených králem.

Vojenská služba byla jak občanským povinností, tak základem sociální hierarchie.

Správa městského státu (polis)

Městské založení a obrana:

Romulus založil město na Palatinovém pahorku, organizoval opevnění a vymezil hranice města.

Rozdělení populace:

Patricijové (vedoucí rodiny): drželi politickou moc, tvořili Senát a kontrolovali náboženské obřady.

Plebejové (běžní lidé): zpočátku převážně bezpozemští obyvatelé; omezená politická práva, podléhali rozhodnutím krále.

Řešení konfliktů:

Řešeno králem; neformální rady a starší radili, ale neomezovali jeho moc.

Práva a role Romula

Imperium krále: Romulus měl absolutní moc nad zákonem, vojenským velením a náboženskými obřady.

Zákonodárná role: vydával dekrety (leges regiae), později kodifikované jeho nástupci.

Soudní role: nejvyšší soudce ve věcech civilních a trestních.

Vojenský velitel: vedl Řím ve válkách a nájezdech; rozhodnutí o životě, smrti a přidělení půdy byla v jeho rukou.

Hlavní vyráběné produkty

Místní výroba

Zemědělství (primární ekonomika):
  1. Obiloviny: pšenice, ječmen
  2. Luštěniny: čočka, fazole
  3. Olivy a hrozny (omezené, raná vinice a výroba olivového oleje)
  4. Zelenina, ovoce, bylinky
Chov hospodářských zvířat:
  1. Skot
  2. Ovce
  3. Kozy
  4. Prasata
Řemesla:
  1. Základní keramika
  2. Tkáné textilie
  3. Jednoduché nástroje
Zboží pro obchod
  1. Přebytečné obilí (malý rozsah)
  2. Hospodářská zvířata nebo sušené maso
  3. Keramika a jednoduché řemeslné výrobky (místní výroba)

Export

Pravděpodobně vyváženo do blízkých osad v Lacij a Etrurii
  1. Sousední latinská města (Alba Longa, Tíbur, Praeneste)
  2. Raně etruská města (Veii, Tarquinii)
Povaha exportu:
  1. Převážně barter nebo výměna darů; formální tržní export byl omezen.

Import

Suroviny a specializované zboží, které se nevyrábělo místně:
  1. Kovy: železo, bronz (z Etrurie nebo řeckých kolonií)
  2. Luxusní předměty: řecká keramika, ozdoby a víno
  3. Dřevo a další stavební materiály (pro opevnění)

Do 8. století př. n. l. zakládaly řecké městské státy kolonie v jižní Itálii a na Sicílii (Magna Graecia), např. Cumae, Neapolis, Tarentum.

Daňový systém

Neformální a primitivní:

Řím ještě neměl formalizovaný daňový systém jako pozdější republika nebo říše.

Král mohl požadovat tribut, práci nebo vojenskou službu od závislých komunit či podrobených lidů.

Země byla převážně pod kontrolou krále nebo patricijských rodin; redistribuce probíhala pod královskou autoritou.

Finance

Měna

  • V Římě ještě neexistovaly mince.
  • Ekonomika byla převážně samoobslužná, založená na barteru a vzájemných výměnách.
  • Zboží a služby se vyměňovaly přímo: obilí, hospodářská zvířata, keramika, nástroje a práce.

Hodnotové prostředky

  • Bohatství a postavení se měřilo podle:
  • Vlastnictví půdy (patricijové kontrolující úrodné pozemky)
  • Hospodářská zvířata (skot, ovce, kozy)
  • Válečné kořisti (z nájezdů nebo konfliktů)
  • Raně římská společnost se více spoléhala na prestiž a vzájemné závazky než na hotovost.

Tributy a povinnosti

  • Král mohl požadovat tribut, vojenskou službu nebo práci od obyvatel nebo podřízených komunit.
  • Tyto „platby“ byly naturální, nikoli v mincích: obilí, hospodářská zvířata nebo jiné zboží.
  • Patricijové mohli přerozdělovat zdroje klientům, čímž vznikal systém klient-patron, který částečně fungoval jako raná ekonomická síť.

Aukce?...

Stručně řečeno, toto historické období nemůže obohatit naše znalosti o aukcích té doby, ale můžeme stručně předpokládat, že vzhledem k absenci peněžního systému tržní nástroje nezahrnovaly definici (to, co dnes nazýváme aukcemi); místo toho tok zboží určoval výměnný obchod založený na barteru.

Sedm králů Říma

Toto je část rozsáhlé publikace o raném období vzniku starověkého Říma, která zahrnuje sedm králů římské monarchie. Zde projdete klíčová fakta o reformách a zákonech zavedených římskými králi, stejně jako evoluční cestou vývoje římské společnosti. Publikace stručně představuje legendárního Rómula, Numy Pompilia, Tulla Hostilia, Anka Marcia, Tarquinia Prisca a posledního ze sedmi — Tarquinia Superba (Pyšného). Chcete-li si přečíst celou publikaci, klikněte sem.

Úvod do raného Říma: Sedm králů

Úvod do rané fáze dějin Říma, popisující město z predispozičního hlediska. Pro hlubší porozumění vládám římských králů doporučujeme přečíst článek. Klikněte zde pro pokračování.

Numa Pompilius, druhý král Říma

Druhý král Říma, Numa Pompilius, je představen prostřednictvím klíčových reforem, politiky vlády a vývoje římské společnosti. Více si přečtěte v publikaci (klikněte zde).

Tullus Hostilius, třetí král Říma

Tullus Hostilius byl jedním z králů starověkého Říma; v této publikaci jej popisujeme jako vládce Říma, jeho reformy a sociokulturní pozadí obyvatelstva daného období. Více se dozvíte v publikaci [klikněte zde].

Ancus Marcius, čtvrtý král Říma

Ancus Marcius byl jedním z králů Říma. Jaké reformy zavedl a jaká byla římská společnost během jeho vlády — mnoho zajímavých faktů najdete v naší publikaci (klikněte zde).

Římský král Tarquinius Priscus

Pátý král Říma, Tarquinius Priscus — slyšeli jste o pravidlech a inovacích, které tento král v Římě zavedl, a o jeho vlivu na pozdější vývoj města? Bylo jich opravdu mnoho... Více najdete v publikaci.

Tarquinius Superbus, poslední král Říma

Tarquinius Superbus, poslední král Říma. Tato publikace představuje římskou společnost, hlavní politické a sociální struktury jeho období a reformy, které se pokusil během své vlády zavést.