Tullus Hostilius (3. král Říma, cca 673–642 př. n. l.)

Tullus Hostilius (cca 673–642 př. n. l.) – Třetí král, zaměřený na vojenskou expanzi.

Hlavní politické charakteristiky

Militaristický obrat:

Staří autoři (Livius, Dionysios z Halikarnasu) jej popisují jako protiklad Numy. Zatímco Numa zdůrazňoval náboženství a mír, Tullus prosazoval expanzi zbraněmi.

Agresivní zahraniční politika:

Války proti Alba Longa, Fidenae, Veiím a Sabinům. Sem patří i legendární epizoda souboje Horatiů a Curiatiů (rituální řešení konfliktu mezi Římem a Albou).

Konsolidace státu prostřednictvím dobytí:

Po zničení Alba Longa údajně Tullus přesídlil její obyvatelstvo do Říma, čímž zvýšil římskou pracovní sílu a rozšířil počet patricijských rodů.

Instituce té doby

Královská moc (regnum):

Stále monarchická, král jako nejvyšší vojenská, soudní a náboženská autorita.

Senát:

Poradní sbor patres (starších), jako za Romula, si udržel prestiž, ale králova vojenská role převážila nad jejich vlivem.

Shromáždění (comitia curiata):

Stále převážně ceremoniální; občané ratifikovali rozhodnutí, ale neřídili politiku.

Náboženství:

Na rozdíl od Numy Tullus zpočátku zanedbával kulty. Livius tvrdí, že tato bezbožnost vedla k moru a jeho pádu — pak se snažil obnovit obřady, ale bohové (zejména Jupiter) ho potrestali.

Správa polis a společenský řád

Městská integrace:

Spojením obyvatel Alba Longa se Řím rozšířil sociálně i fyzicky (osídlení Caeliánského pahorku).

Militarizace společnosti:

Občanské povinnosti byly stále více spojovány s vojenskou službou, což posilovalo roli občana–válečníka.

Práva a vrstvy (kontinuita od Romula):

Patricijové (patres):
Udrželi si dominanci v politice a Senátu.

Plebejové:
Po připojení Alby stále početnější, ale jejich práva zůstala omezená; politická váha stále minimální.

Klienti:
Rozšířená vrstva závislá na patricijských patronech kvůli ochraně a zastupování.

Žádná demokracie:
Autorita stále soustředěna v monarchii + patricijské elitě. Shromáždění fungovala, ale bez skutečné zákonodárné moci.

Srovnání s Romulem a Numou

Romulus: Založil instituce, zorganizoval Senát, vymezil patricije/klienty. Model krále–válečníka.
Numa: Náboženský smiřovatel; zavedl kněžství, kultovní řád, reguloval obřady.
Tullus: Vrátil se k Romulově militarismu, rozšířil Řím dobytím, ale bez nových ústavních reforem — jeho dědictví je územní/městské, nikoli institucionální.

Tullus Hostilius – reformy a hlavní změny

Vojenské zaměření:

Organizoval války proti Alba Longa, Fidenae, Veiím, Sabinům.
Legendární souboj (Horatiové vs. Curiatiové) jako rituální instituce válečnictví.

Integrace obyvatelstva:

Po zničení Alba Longa přesídlil velkou část její populace (patricijů + prostých občanů) do Říma.
Do Senátu vstoupily nové patricijské rody.
Caeliánský pahorek osídlen nově příchozími.

Institucionální:

Žádné významné nové civilní nebo náboženské instituce mu nejsou přisuzovány (na rozdíl od Numy).
Později se pokusil obnovit zanedbané rituály, ale spojován s bezbožností.

Městský rozvoj:

Rozšířil městský prostor, začlenil nové obytné zóny.

Ekonomika období

Zemědělství: hlavní základ; dobytí přineslo novou půdu a pracovní sílu.
Pracovní síla: příliv obyvatel Alba Longa zvýšil dostupnou pracovní i vojenskou kapacitu.
Raně integrační ekonomika: spojení populací znamenalo nové vazby klient–patron, posilující patricijská panství.
Žádné doklady o obchodních reformách či trzích/aukcích: Na rozdíl od pozdějších králů (zejm. Ancus Marcius, který vybudoval přístav v Ostii). Za Tulla zůstával důraz vojenský, nikoli obchodní.

Srovnávací tabulka: Romulus → Numa → Tullus
Aspekt	Romulus	Numa Pompilius	Tullus Hostilius
Hlavní charakteristika	Zakladatel–válečník	Náboženský zákonodárce	Válečník–rozšiřovatel
Politické instituce	Senát patres; curiální shromáždění; královská moc centrální	Kněžství (Pontifex Maximus, Vestálky, Flaminové); regulace kultů	Žádné nové instituce; posílil Senát o albanské patricije
Náboženství	Základní kulty, Jupiter Feretrius, augurie	Systematické kulty, chrámy, kalendáře, rituály	Zanedbával obřady → později se je pokusil obnovit, ale považován za bezbožného
Sociální struktura	Patricijové, plebejové, klienti ustaveni	Posílil povinnosti tříd prostřednictvím náboženské legitimace	Rozšířil patriciát pohlcením albanských rodů
Ekonomika	Obživa zemědělstvím, dobytkem, bez formálních trhů	Stejný zemědělský základ, stabilní/rituální ekonomika	Expanze dobytím, zvýšení půdy a pracovní síly
Vojenství	Války se sousedy; obrana osad	Pokojná vláda, vyhýbal se válkám	Agresivní tažení; zničení Alba Longa
Městský rozvoj	Počáteční osídlení Palatinu, odvodnění Fóra	Náboženské památky, svatyně	Osídlení Caeliánského pahorku albanskými přistěhovalci
Demokracie?	Ne — monarchie + dominance Senátu	Ne — monarchie, ale sakrální autorita zmírňovala moc	Ne — monarchie + Senát, posílena militaristická elita