Období Servia Tulla

Hlavní politické charakteristiky

Šestý král Říma, tradičně připisován významným ústavním a sociálním reformám.
První římský král nejistého/volného původu (podle legendy syn otrokyně), což ovlivnilo jeho politiku vůči obyčejným lidem.
Vláda stále monarchická, ale jeho reformy položily základy pro pozdější republikánské instituce.

Instituce té doby

• Sčítání lidu (Census):
• Zavedeno první systematické sčítání populace a majetku, které rozdělovalo občany do tříd podle bohatství a schopnosti nést zbraň.
• Centuriátní shromáždění (Comitia Centuriata):
• Vytvořeno jako nový politický orgán organizovaný podle setnin (vojenských jednotek), nahrazující rodové/klanové členění organizací založených na majetku.
• Senát:
• Pokračoval jako poradní orgán patricijů, ale jeho dominance byla vyvážena novými shromážděními.

Správa města

Rozšířil městské území Říma, včetně opevnění Serviova valu (tradičně mu přisuzováno).
Organizoval obyvatelstvo do kmenů podle místa bydliště, čímž posiloval vazby mezi rostoucím obyvatelstvem a občanskou identitou.
Zavedení pravidelného zdanění a vojenské služby podle kategorií sčítání, což zajišťovalo spravedlivější rozdělení povinností.

Demokracie, nebo ne?

Stále monarchie — Servius si udržel nejvyšší imperium.
Jeho shromáždění založená na bohatství však zavedla prvek protodemokracie, kdy hlasovací síla odpovídala ekonomickému příspěvku.
První institucionální posun od čistě aristokratické kontroly.

Sociální struktura a práva stavů

• Patricijové:
• Udrželi si elitní status, ale jejich výlučná dominance byla oslabena reformami založenými na sčítání lidu.
• Plebejové:
• Získali nové uznání jako organizované hlasovací bloky v Centuriátním shromáždění.
• Klienti:
• Pokračovali v závislosti na patricijských patronů, ale měli strukturovanější občanské role.
• Otroci/Váleční zajatci:
• Rostoucí počet, ale bez práv; legendární původ Servia rozostřoval hranice postavení v narativech.

Reformy Servia Tulla (cca 578–535 př. n. l.)