Čína v dobách, kdy byl svět mladý

V moderní době zůstává Dálný východ pro západní kultury skrytý a tajemný. Zvídavost, stále živená lidskou povahou, se příliš často spoléhá na vyprávění, která kolují v uzavřených informačních bublinách, kde se každý z nás uzavírá, místo aby se opíral o ověřená, skutečná a spolehlivá fakta. Autoři, s posláním budovat mosty mezi realitou a těmito bublinami, budou postupně přinášet dobře vyvážené kapky pravdy — v naději, že nahradí mýty fakty, která nejsou svou podstatou o nic méně fascinující než samotné pohádky.

Tato kapitola provází čtenáře oblastí, která je dnes dobře známa jako Čína. Naším hlavním cílem je samozřejmě vymezit kulturní rozměry, ale proč nevyužít příležitosti dozvědět se něco víc?..

✏️ Autoři navrhují našim čtenářům drobné úpravy v přístupu k metodologii kulturního pozadí. S ohledem na velkou rozmanitost protokultur v regionu začneme od více konsolidovaných a centralizovaných útvarů (dobře ustavených států) a budeme jejich původ sledovat zpětně. Podle našeho názoru tento přístup usnadní pochopení složitosti sociokulturních evolučních procesů se všemi jejich důsledky a vzájemnými souvislostmi.

Pro pohodlí čtenáře poskytujeme několik úvodních částí s tabulkami nezbytnými pro přesnější vnímání kontextových údajů. První bude věnována přepisům a pravidlům čtení a ponese název Odkazy na pchin-jin.

Odkaz na romanizaci pchin-jin
Pchin-jin Přibližná výslovnost (IPA/angličtina) Význam / Kontext Běžný starší přepis Poznámky
Qin „Čín“ První sjednocená císařská dynastie (221–206 př. n. l.) Ch’in, Tsin, Tsun Původ slova Čína.
Han „Hán“ Následná dynastie; zavedla konfuciánskou byrokracii Han Kulturní archetyp čínského etnika.
Zhou „Džou“ Předimperiální feudální dynastie Chou Přechod od kmenových k raným státním formám.
Shang „Šang“ Dynastie doby bronzové před dynastií Čou Shang Známá věštebnými kostmi a bronzovými nápisy.
Tang „Tchang“ Pozdější rozkvétající dynastie (618–907 n. l.) T’ang Symbol klasické čínské kultury.
Yuan „Jü-en“ Mongolská dynastie (1271–1368 n. l.) Yüan Založena Kublajchánem.
Ming „Ming“ Dynastie po mongolské nadvládě (1368–1644 n. l.) Ming Éra námořních objevů.
Qing „Čing“ Mandžuská dynastie (1644–1912 n. l.) Ch’ing Poslední císařská dynastie; standardizovala mandarínštinu.
Luoyang „Lwo-jang“ Císařské hlavní město (různé dynastie) Loyang Často spojováno s Čchang-anem.
Chang’an „Čchang-an“ Hlavní město dynastií Chan a Tchang Ch’ang-an Dnešní Si-an.
Chi / Cun / Li čí / cun / lí Tradiční délkové jednotky (≈ 23 cm / 3,33 cm / 500 m) chih / ts’un / li Vyskytují se v tabulkách měr.

⛩️ Impérium Čchin (dynastie Čchin, 221–206 př. n. l.) — první sjednocený císařský stát v dějinách Číny. Tento stát bude naším hlavním objektem sestupné analýzy, sledující kulturní původy civilizace. Založený Čchin Š’-chuangem, který sjednotil území válčících států, Čchin zavedl plnou centralizaci byrokracie a sjednotil váhy, míry, písmo i zákony. Funkčně vytvořil Čchin vzor toho, co znamená „říše“ v čínském kontextu — centralizované řízení císařem prostřednictvím administrativních prefektur. ⛩️ Impérium Chan (Západní Chan, 206 př. n. l. – 9 n. l.; Východní Chan, 25 – 220 n. l.) — nástupce a stabilizátor modelu Čchin, avšak odolnější a kulturně bohatší. Správa dynastie Chan zavedla konfuciánskou byrokracii, základy pozdějších úřednických zkoušek a rovnováhu mezi císařskou centrální mocí a místní správou. Rozšířila územní kontrolu do Střední Asie po Hedvábné stezce, čímž vytvořila druhou velkou imperiální konsolidaci v dějinách Číny.

Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]

Vysvětlující publikace, která se zabývá základy metodologie měření a reprezentací měřicích jednotek.

Archeologický přehled kultury Nabta Playa v kontextu článku (měřicí jednotky napříč kulturami).

Přehled společenské hierarchie, správy a hospodářské organizace v sumerském státě.

Přehled staroegyptské kultury a společenské struktury se zaměřením na její měřicí systémy.

Komplexní přehled sociálně-kulturního pozadí starověkého Řecka a způsobu, jakým z něj byly odvozeny jeho měřicí systémy.

Tato kapitola představuje kulturní pozadí starověkého Říma, které se stalo základem pro rozvoj jeho měřicího systému.

Prehistorický izraelský stát a jeho kulturně podmíněná struktura, z níž vycházejí měření a jejich standardizace.

Tato kapitola je věnována dvěma kulturám — Babylónii a Persii — a zde zjišťujeme proč...

Zde se vracíme zpět ke kultuře, již známé, ale z jiného úhlu pohledu...

Kulturní pozadí Persie má své kořeny v Asyrské říši; krátký přehled odhalí sociálně-kulturní prolínání a dědictví, které z ní Persie převzala...

Prošli jsme mnoha kulturami a svět stále nemá konec. Naše cesta pokračuje — tentokrát...

Civilizace Indu (Harappská), kterou jsme výše představili našemu váženému čtenáři, je pouze jedním ze sociálně-kulturních jevů, jež vznikly na základě protokultur daného regionu. V této části se seznámíme s několika z nich.

V této části se pokusíme sloučit všechny naše přítoky do jediné řeky závěrů — od pravěkých kultur po organizovaná království — a posoudit, zda se naše předpoklady založené na neúplných či spekulativních analytických metodách ukázaly jako správné.

⛩️ Říše Čchin (dynastie Čchin, 221–206 př. n. l.) a ⛩️ Říše Chan (Západní Chan, 206 př. n. l.–9 n. l.; Východní Chan, 25–220 n. l.): krátké uvedení.

V této části představujeme našim váženým čtenářům pozadí dynastie Šang — její státní organizaci, metrologické praktiky daného období a několik dalších fascinujících aspektů této rané čínské civilizace.