Řím – kulturní pozadí, které ovlivnilo jeho měřicí systém

Koloseum v Římě

Tato kapitola představuje kulturní pozadí starověkého Říma, které se stalo základem pro rozvoj jeho systému měr.

Cesta Říma k zavedení měřicích standardů

Sedm králů Říma

K vytvoření standardů jsou zapotřebí určité podmínky. Jaké to jsou?

Když se podíváme na rané období vzniku Říma z celosvětového historického pohledu, zjistíme, že nepatřil mezi nejstarší kultury světa. Tento fakt mohl být dokonce výhodou (pro Řím a jeho tehdejší obyvatele), protože některé prvky sociálního mechanismu již byly vynalezeny a Řím je mohl jednoduše převzít a začlenit do svého systému.

Z hlediska sociálně-kulturního vznikají podmínky pro jakoukoli standardizaci vždy na základě potřeb vztahů uvnitř společnosti.

Co to znamená? Představme si například scénu, kde žijí dvě sousedící rodiny.

Myslíte si, že potřebují mimořádně propracovaný systém, aby si mezi sebou vyměňovaly jednoduché zboží, místo aby si jen příležitostně vyměňovaly věci podle potřeby?

Další situace nastává v případě řetězce obchodních operací. Jeden člověk prodá zboží sousedovi, ten ho prodá třetí osobě a ta ho pak odnese na vzdálenější místo, aby ho tam znovu prodala.

V tomto posledním schématu můžeme rekonstruovat podmínky nezbytné pro životní cyklus takového předmětu. Právě v takových případech se objevují předpoklady pro vznik tržních nástrojů, které vedou ke vzniku měřicích systémů, měnových soustav, pravidel dohody a celé řady doprovodných mechanismů, jež podporují obchod a sociální interakce v rámci takového imaginárního společenského systému.

Co víme o měrných jednotkách v raném Římě?

Římané převzali několik řeckých měrných jednotek.

Představme si je: Digitus (prst), Pes (stopa), Palma (dlaň), Uncia (palec), Cubit (loket), Gradus (krok), Passus (dvojkrok).

Tyto jednotky byly převzaty z řeckých městských států (polis), což odráží vliv řecké kultury a obchodu na ranou římskou společnost.

S rozšiřováním Říma se objevily regionální rozdíly ve standardech měření (například: Pes Monetalis – přibližně 296 mm, používaný v peněžních souvislostech; Pes Drusianus – přibližně 333 mm, používaný v některých provinciích, zejména v Dolní Germánii; Pes Atticus – přibližně 300 mm, používaný v Attice). Tyto rozdíly byly ovlivněny místními zvyky, praktickými potřebami a integrací různých kultur v rámci rozšiřující se Římské říše.

Možná je čas odhalit skutečné zlaté standardy — slyšeli jste někdy, odkud pochází termín «zlatý standard»?

Už jsme se krátce dotkli raného Říma, ale zde je vhodné upozornit na zlomový okamžik při vytváření podmínek, které tak často zmiňujeme, a které nakonec vedly ke standardizaci samotné. Tímto okamžikem jsou slavné a dobře známé Dvanáct desek Říma.

Ačkoli ne přímo, Dvanáct desek představuje výchozí bod všech pozdějších vývojových cest Říma — jak v oblasti římského práva, tak i mnoha dalších kulturních struktur, včetně sjednocení měrných jednotek.

Formální snahy o standardizaci (přibližně 1. století př. n. l. – 1. století n. l.). Role magistrátů a zeměměřičů byla stanovena v uvedených deskách a s postupným vývojem padlo rozhodnutí o sjednocení používaných jednotek. Používali nástroje jako groma — měřicí přístroj — k zavedení jednotných měření pro rozdělování půdy a výstavbu.

Při sečtení standardizovaných jednotek můžeme vytvořit krátký seznam: Pes (stopa): přibližně 296 mm; Uncia (palec): jedna dvanáctina stopy, přibližně 24,6 mm; Mille Passus (míle): 1 000 kroků, přibližně 1 480 metrů; Actus: jednotka plochy, 120 stop × 120 stop; Jugum: jednotka zemské plochy, přibližně 2 523 m².

Pokud má náš vážený čtenář zájem dozvědět se více o Dvanácti deskách Říma, může navštívit tento článek...

Slibovali jsme, že odhalíme, odkud pochází výraz «zlatý standard»?

Jednoho dne se jistý muž probudil s těžkou bolestí hlavy. Možná den předtím příliš pil — to nevíme — ale císař Augustus nechal na římském fóru postavit památník, který označoval výchozí bod všech římských cest a symbolizoval centralizaci a standardizaci vzdáleností po celé říši.

V níže uvedené tabulce můžete najít římské standardizované jednotky z období Římské říše (před jejím rozdělením).

Zlaté míry starověkého Říma
Název jednotky	Převod na metry	Dělení	Účel použití
Délka, římská stopa (Pes)	Přibližně 0,296 m	Rozděleno na 12 uncia (palců), každý přibližně 24,6 mm	Standardní jednotka pro měření délky ve stavebnictví, dělení pozemků a každodenním životě.
Délka, římská míle (Mille Passus)	1 000 kroků, přibližně 1 480 metrů	-	Standardní jednotka pro měření vzdáleností na římských cestách.
Hmotnost, římská libra (Libra)	Přibližně 0,3289 kg	Dělení: 12 uncia (uncí), každá přibližně 27,4 g	Standardní jednotka pro měření hmotnosti v obchodě a směně.
Objem, římská míra pro kapaliny (Sextarius)	Přibližně 0,546 litru	-	Standardní jednotka pro měření kapalin, přibližně odpovídající jedné pintě.

Souhrn římských měrných jednotek

Vypsali jsme hlavní klíčové prvky římského měrného systému a zde bychom měli jednotky shrnout, abychom zachovali konzistenci s tématem článku.

Římské měrné jednotky: původ, vývoj a použití
Název jednotky	Původ	Standardizace	Použití	Poznámky
Pes (Římská stopa)	Římská stopa (pes) byla ovlivněna řeckými a etruskými měrami.	Za císaře Augusta byl pes monetalis standardizován na přibližně 296 mm.	Používala se ve stavebnictví, při měření pozemků a v každodenním životě.	Regionální varianty: V některých provinciích, jako byla Dolní Germánie, se používala pes Drusianus, která měřila asi 333 mm.
Uncia (Palec nebo Unce)	Odvozena z římské stopy, uncia představovala jednu dvanáctinu stopy.	Standardizována na přibližně 24,6 mm.	Používala se jak pro délkové, tak pro hmotnostní měření.	Dědictví: Anglické slovo „inch“ (palec) pochází z uncia.
Mille Passus (Římská míle)	Římská míle byla založena na vzdálenosti urazitelné v 1 000 krocích.	Stanovena na 5 000 římských stop, přibližně 1 480 metrů.	Používala se pro měření vzdáleností na římských silnicích.	Dědictví: Moderní míle pochází z římského mille passus.
Jugum (Akr)	Jugum byla jednotka plochy půdy.	Definována jako 240 × 120 římských stop, přibližně 2 523 m².	Používala se v zemědělství a při rozdělování půdy.	Dědictví: Anglický pojem „acre“ (akr) pochází z jugum.
Libra (Libra, libra římská)	Římská libra (libra) byla jednotkou hmotnosti.	Stanovena na přibližně 328,9 gramů.	Používala se v obchodě a směně zboží.	Dědictví: Zkratka „lb“ pro libru pochází ze slova libra.
Sextarius (Míra objemu)	Sextarius byla jednotka objemu kapaliny.	Definována jako jedna šestnáctina amfory, přibližně 0,546 litru.	Používala se pro měření tekutin, jako je víno a olej.	-
Pertica (Měřicí tyč)	Pertica byla měřicí tyč používaná římskými geodety.	Obvykle odpovídala 10 římským stopám, přibližně 2,96 metru.	Používala se při geodetických pracích a ve stavebnictví.	-
Groma (Geodetický nástroj)	Groma byla římský geodetický nástroj.	Navržena pro zajištění pravých úhlů při měření pozemků.	Používala se při plánování a výstavbě silnic a budov.	-

Už jsme upozornili, že standardizace vždy pokrývá území, na kterém se rozšiřuje autorita vládce. Ale co oblasti, kde takové standardy již existovaly? Jsou místní sociální pravidla a práva spolu s jejich tradičními normami zcela nahrazena pravidly a zákony dobyvatele (v případě poražených států)?

Zdá se tedy vhodné na chvíli odvrátit pozornost od Říma a obrátit ji na Blízký východ, dnes známý jako Izrael, v době pádu židovského království pod římskou císařskou moc.

Pro více informací o římských měrných jednotkách doporučujeme: ROMAN SURVEYING (poprvé vydáno jako *Elementos de ingeniería romana* [Elementy římského inženýrství], Sborník z Evropského kongresu „Las obras públicas romanas“ [Římské veřejné stavby], ISBN 84-688-8190-2, s. 25–68, Tarragona, 3.–6. listopadu 2004).

Toto dílo bohužel není dostupné zdarma, ale pokud vás zajímá hlubší výzkum, důrazně doporučujeme knihu: *Surveying Instruments of Greece and Rome* (M. J. T. Lewis, University of Hull).

Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]