Babylón – tak legendární, tak mystifikovaný
Zde je okamžik, kdy se musíme ohlédnout zpět – ke kultuře, kterou jsme již probírali, ale tentokrát z jiného úhlu.
Stručné připomenutí:
❗ Sumerové — civilizace jako vzor. Časové období: ~4000–2300 př. n. l. Hlavní města: Uruk, Ur, Lagash, Eridu, Nippur. Jazyk: sumerština (izolovaný, nesemitský).
- Úroveň inovací: bezkonkurenční — první známá systematizovaná kultura na světě.
Klíčové úspěchy
- Písmo: klínové na hliněných tabulkách — umožnilo správu, smlouvy, měření a astronomii. Matematika: vynalezli šedesátkovou (base-60) soustavu, která se stala základem veškerých mezopotámských výpočtů. Metrologie: vytvořili první jednotný měřicí systém — pro délku, objem a hmotnost, včetně sumerského lokte (~0,497 m), miny a šekelu. Architektura a zeměměřictví: zavlažovací kanály vyžadovaly přesnou geometrii, což dalo vzniknout zárodkům inženýrství. Astronomie: zaznamenávali pohyby nebeských těles; první zikkuraty byly astronomicky orientovány.
Kulturní podstata
- Sumerský světový názor byl technický a pragmatický — bohové ovládali přírodu, ale lidé udržovali řád.
Tento smysl pro řád prostřednictvím měření je základním dědictvím, které Babylón převzal.
❗ Akkadská říše — sjednotitel. Časové období: ~2334–2154 př. n. l. Zakladatel: Sargon z Akkadu.
- Jazyk: akkadština (semitský). Význam: první říše — sjednocující sumerská městská státy pod jednou korunou.
Vliv
- Převzala sumerskou vědu v plném rozsahu: klínové písmo, matematiku a metrologii. Zavedla správu v akkadském jazyce — kombinující sumerské číslice se semitskou gramatikou.
- Standardizovala váhy a míry po celé Mezopotámii.
- Připravila půdu pro pozdější babylónskou správu — byrokracii, archivy a kodifikované právo (rané předchůdce zákoníku Chamurappiho).
Starobabylónské období — systematizátoři
Jak jsme již viděli, Babylónské království nevzniklo ve vzduchoprázdnu — jeho samotná existence byla výsledkem historické nevyhnutelnosti. Následující body to pouze potvrzují.
V době krále Chamurappiho z Babylónu (vláda: 1792–1750 př. n. l.) již existoval dobře rozvinutý jazykový model — akkadština v babylónském dialektu — který byl za jeho vlády dále zdokonalen a standardizován pro úřední použití.
Podle králových nařízení byl vypracován a vyhlášen tzv. Chamurappiho zákoník. Nesloužil pouze jako právní text, ale také jako katalog standardizovaných měr a hodnot — zahrnující obilí, půdu a práci.
Proto-vědecký vývoj babylónského myšlení vedl pozdější generace k uchování a zdokonalení sumerské šedesátkové aritmetiky, čímž vznikly tabulky čtverců, krychlí a převrácených hodnot — skutečná forma proto-algebry, která tvořila strukturované tělo znalostí pro budoucí pokrok.
Měřicí systém, již dobře známý podle svých jednotek — Loket (kuš) ≈ 0,497 m; Šekel ≈ 8,4 g; Mina = 60 šekelů (≈ 504 g); Talent = 60 min (≈ 30,2 kg); a objemové jednotky (gur, sila, ban) — tvořil základ obchodu s obilím a tekutinami.
Pokračování sumerského dlouhodobého zaznamenávání pohybů hvězd, tentokrát však systematizovaného pro kalendářní účely.
Velká část našich současných znalostí o sumerské civilizaci pochází právě z babylónských záznamů.
Čas na jednotky? Tak nás následujte...
| Jednotka | Přibližný ekvivalent | Poznámky / odkazy |
|---|---|---|
| Loket (kuš / ammatu / ammûtu) | ~ 0,50 m | V novobabylonských textech je loket udáván jako přibližně 0,5 m. |
| 1/24 lokte (šu-si / ubânû) | ~ 0,0208 m | Jako zlomkové dělení: loket ÷ 24 ≈ 0,5 m / 24 ≈ 0,0208 m |
| gi / qânu (jednotka délky = 7 loktů) | ~ 3,5 m | 7 × loket (~0,5 m) = ~3,5 m |
| Jednotka délky „GAR“ (14 loktů) | ~ 7 m | 14 × loket ≈ 7 m |
| Systém | Jednotky a převody | Přibližná plocha v m² |
|---|---|---|
| Rákos (menší jednotky) | např. kuš × kuš apod. | např. 7 čtvercových loktů ~ 1,75 m² |
| Systém osiva / větší jednotky | např. ban, gur plochy | např. plocha gur ≈ 13 500 m² |
| Jednotka | Poměr / vztah | Přibližný metrický ekvivalent | Poznámky / odkazy |
|---|---|---|---|
| Zrno (še / uḫṭatu) | velmi malá základní jednotka | ~ 0,0000466 kg (≈ 46,6 mg) | Na základě průměrných artefaktů z Ur a Nippuru |
| Šekel (šiqlu / gin₂) | 1 šekel = ~ 8,40 g | ~ 0,00840 kg | Standard v mezopotámských tabulkách |
| Mina (manû) | 60 šekelů | ~ 504 g | 60 × 8,40 g = ~504 g |
| Talent (bītu / biltu / gun₂ / kakaru) | 60 min | ~ 30,2 kg | 60 × 504 g = ~30,2 kg |
| Jednotka | Vztah / násobky | Přibližný metrický ekvivalent | Poznámky / odkazy |
|---|---|---|---|
| sila₃ / qa | základní jednotka objemu | ~ 1 litr | „Sila“ je v mezopotámských rekonstrukcích často považována za přibližně 1 litr. |
| ban₂ (sūtu) | 6 × sila | ~ 6 L | 6 × 1 L = 6 L |
| PI / pānu | 6 ban₂ = 36 L | ~ 36 litrů | 6 × 6 L = 36 L |
| gur / kurru | 5 × PI = 180 L | ~ 180 litrů | 5 × 36 L = 180 L |
Tyto převody jsou přibližné — starověké míry se lišily podle regionu a období.
- Babylonské (zejména novobabylonské) systémy často zachovávaly starší sumerské standardy.
- Jednotky objemu byly často založeny na ekvivalenci hmotnosti vody, proto se běžně předpokládá, že 1 sila ≈ 1 litr.
Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]
Vysvětlující publikace, která se zabývá základy metodologie měření a reprezentací měřicích jednotek.
Archeologický přehled kultury Nabta Playa v kontextu článku (měřicí jednotky napříč kulturami).
Přehled společenské hierarchie, správy a hospodářské organizace v sumerském státě.
Přehled staroegyptské kultury a společenské struktury se zaměřením na její měřicí systémy.
Tato kapitola je věnována dvěma kulturám — Babylónii a Persii — a zde zjišťujeme proč...
Prošli jsme mnoha kulturami a svět stále nemá konec. Naše cesta pokračuje — tentokrát...
