Biblické míry aneb metrologie izraelské společnosti a její kulturní pozadí

Západní zeď, Druhý židovský chrám

Na vědomí našemu váženému čtenáři: autoři se zcela zdržují jakéhokoli náboženského stanoviska. Prosíme vás, pokud máte víru či náboženské cítění, pochopte, že náš kolektiv nemá sebemenší úmysl dotknout se vašich ortodoxních přesvědčení.

Nemůžeme opomenout kulturu, jakou bylo Království dynastie Davidovy, vzhledem k jeho obrovskému vlivu (zejména náboženskému) na utváření západní civilizace.

Většina našich čtenářů dobře zná evangelní příběhy, které vyprávějí o událostech z období úpadku Judského království.

Zdroj, který je v těchto vyprávěních často citován, je samotná Bible; tyto zdroje však nemůžeme používat jako archeologické důkazy — kvůli jejich posvátnému charakteru a z úcty k náboženským skupinám (věříme, že všichni respektujeme lidská práva i v tomto ohledu) — a především proto, že nejsou přijatelné z hlediska archeologických standardů.

Avšak jako výchozí bod naší cesty do prehistorického státu Izrael a jeho kulturně založené struktury, na níž se zakládala měření a jejich standardizace, nám nikdo nemůže bránit.

Než se zrodil svět, aneb vznik Judského království

V této části stručně procházíme podmínky a důkazy, které vedly ke vzniku království.

Úvod do období, první osady, regionální kulturní mapování

Na počátku bylo Slovo, a Slovo bylo u Boha, a Bůh byl to Slovo. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co povstalo. V něm byl život a ten život byl světlem lidí.

Z vědeckého hlediska, jak víme, je každá civilizace vždy antropocentrická. Logicky je to právě lidstvo, které představuje proměnný faktor všeho, co nás obklopuje a co pochází z přírody — nemluvě o všem, co má umělý původ.

Abychom tedy pochopili původ sociálních struktur, musíme se ponořit do důkazů pocházejících z období těsně před jejich zjevným utvářením. Tento přístup lze uplatnit i na slavné předstátní období Judského království, které se zde pokusíme rekonstruovat.

Před vznikem Judského království byla oblast obývána různými kanaánskými kmeny. Archeologické nálezy ukazují, že tyto kanaánské komunity se zabývaly urbanizací, zemědělstvím a obchodem. Například naleziště Tel Dan, ležící v severní části starověkého Izraele, poskytlo důkazy o kanaánském osídlení, včetně městských bran a opevnění pocházejících ze střední doby bronzové (cca 2000–1550 př. n. l.). Tyto rozvoje položily základy pro vznik izraelské kultury v regionu.

V pozdní době bronzové (cca 1550–1200 př. n. l.) začala kanaánská městská státy upadat, pravděpodobně v důsledku invazí a vnitřních nepokojů. Toto období bylo svědkem postupného pronikání a usazování skupin identifikovaných jako Izraelité. Archeologické důkazy z lokalit, jako jsou Khirbet Qeiyafa a Khirbet al-Ra'i, naznačují, že tyto rané izraelské osady se vyznačovaly opevněnými strukturami a charakteristickými styly keramiky, což poukazuje na tendenci k centralizaci a vytváření státních útvarů.

- Jako důkaz rané fáze tohoto období si přiblížíme tři hlavní lokality, které byly pečlivě a důkladně prozkoumány až do současnosti.

🌇 Khirbet Qeiyafa

- Nachází se v údolí Elah a představuje jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť spojených s raným Judskem. Výkopy odhalily opevněné město s kasematovými zdmi, městskou branou a velkou veřejnou budovou, všechny datované do počátku 10. století př. n. l. Strategická poloha a architektonické prvky naznačují, že sloužilo jako vojenská pevnost nebo správní centrum za vlády krále Davida.

🌇 Khirbet al-Ra'i

- Nacházející se poblíž Khirbet Qeiyafa, Khirbet al-Ra'i poskytuje další vhled do rané judské společnosti. Artefakty z tohoto místa, včetně keramiky a nápisů, odpovídají materiální kultuře daného období a potvrzují vývoj judské identity odlišné od okolních kultur.

🌇 Lachíš

- Lokalita Lachíš, zmíněná v biblických textech, poskytla důkazy o opevněních a administrativních stavbách datovaných do konce 10. století př. n. l. Tyto nálezy potvrzují biblický popis opevňovacích prací krále Rechabeáma a rozšiřování judského území v tomto období.

Abychom byli naprosto objektivní, je třeba zmínit, že stéla z Tel Danu — aramejský nápis datovaný do 9. století př. n. l. — obsahuje výraz „Dům Davidův“, což představuje nejstarší známý mimobiblický odkaz na krále Davida. Takové nápisy jsou zásadní pro pochopení historického kontextu a potvrzení existence klíčových postav zmíněných v biblických vyprávěních.

Osídlení a struktura raných Izraelitů

Raně izraelská společnost byla převážně zemědělská a organizovaná kolem rozšířených rodinných společenství. Archeologické důkazy naznačují, že Izraelité žili v nukleárních rodinách, často seskupených v malých vesnicích. Tyto domy byly obvykle postaveny z nepálených cihel a kamene, měly několik místností a někdy i druhé patro. Dispozice často zahrnovala dvorek pro domácí zvířata, což odráželo samozásobitelské hospodářství založené na zemědělství a pastevectví. Vesnice se nacházely v centrální hornaté oblasti, která byla méně ovlivněna sousedními městskými centry, což přispělo k rozvoji svébytné izraelské identity.

V období biblických Soudců izraelská společnost postrádala centralizovanou monarchii a byla organizována do kmenů vedených soudci. Tito vůdci byli často charismatické osobnosti, které se objevovaly v dobách krize, aby Izraelity vysvobodily z útlaku. Postupem času vedla touha po centralizovaném vedení ke vzniku monarchie, počínaje králem Saulem. Úkolem krále bylo sjednotit kmeny, vést vojenské tažení a zřídit centralizovanou správu.

Měli v tomto období společný měřicí systém? Ano, měli. Původ tohoto systému probereme později; nyní pokračujme v popisu sociokulturního pozadí. V následující části, věnované jejich písemné tradici, začneme sledovat hlavní předmět našeho zájmu.

Spekulace o původu hebrejského jazyka, ale nejen spekulace...

Nejprve se podívejme na důkazy, které dávají diskusi kontext:

- Ostrakon z Chirbet Qeiyafa (cca 10. století př. n. l.): keramický střep s pěti řádky textu, který možná odráží ranou formu hebrejštiny. Jeho přesná jazyková klasifikace je stále předmětem diskuse.

- Gezerský kalendář (cca 10. století př. n. l.): vápencová deska uvádějící zemědělské činnosti, poskytující pohled do sezónního života Izraelitů.

- Abecedář z Tel Zajit (cca 10. století př. n. l.): vápencový kámen s úplnou fénickou abecedou, představující významný krok ve vývoji písma.

- Siloamský nápis (cca 8. století př. n. l.): hebrejský nápis nalezený v Siloamském tunelu v Jeruzalémě, připomínající výstavbu tunelu za vlády krále Ezechiáše.

- Svitky z Ketef Hinnomu (cca 7. století př. n. l.): stříbrné amulety s vyrytými částmi Kněžského požehnání, patřící mezi nejstarší známé biblické texty.

Výše uvedené artefakty ukazují, že vývoj hebrejského písma vycházel z fénického písma — odvozeného z protokanaánské abecedy.

Původ Hebrejců je složitý a mnohovrstevnatý a existuje několik teorií o jejich vzniku:

- Místní vývoj: Někteří badatelé se domnívají, že Hebrejci byli původními obyvateli centrální hornaté oblasti Kanaánu a postupně vytvořili odlišnou identitu prostřednictvím kulturních a náboženských praktik.

- Kanaánská kontinuita: Genetické studie ukazují, že moderní židovské a arabské populace v regionu sdílejí významnou část předků se starověkými Kanaánci, což naznačuje kontinuitu a postupnou asimilaci.

- Tradice exodu: Biblický příběh o Exodu popisuje migraci Hebrejců z Egypta do Kanaánu. Ačkoli archeologické důkazy o této události jsou omezené, zůstává ústředním prvkem hebrejské identity a historie.

❗ Metrologie a měřicí systémy se vždy vyvíjely souběžně se systémy písma. Je důležité zdůraznit, že Izraelité používali číselnou strukturu založenou na desítkové soustavě, podobně jako jiné kultury starověkého Blízkého východu. Tento systém byl využíván v různých oblastech každodenního života, včetně obchodu, zemědělství a náboženských obřadů. Nápisy z tohoto období, například ty nalezené v Tel Aradu, ukazují, že Izraelité měli vyspělý smysl pro čas a číselnou organizaci, jak dokládají odkazy na měsíce a dny v jejich záznamech.

Zde autor nalezl vhodné místo k uvedení králů starověkého Izraelského státu a k uzavření části popisem jeho měřicího systému...

Králové Izraelského království — Dům Davidův (formálně)

Stručný přehled představitelů Koruny, uvedený jako chronologický přehled králů Judského království od jeho založení v 10. století př. n. l. až po babylonské dobytí v roce 586 př. n. l. Tato chronologie zahrnuje délku vlády jednotlivých králů, jejich charakter, jak je popsán v biblických vyprávěních, a významné události jejich panování.

1.👑 Rechabeám (cca 931–913 př. n. l.):
- Vláda: 17 let, Charakter: obecně považován za «špatného» krále, Významné události: jeho tvrdá politika vedla k rozdělení sjednocené monarchie; severní kmeny se vzbouřily a vytvořily Izraelské království.
2.👑 Abijáš (Abijam) (cca 913–911 př. n. l.):
- Vláda: 3 roky, Charakter: «špatný», Významné události: bojoval proti Jeroboámovi z Izraele; jeho vládu provázely stálé konflikty se severním královstvím.
3.👑 Ása (cca 911–870 př. n. l.):
- Vláda: 41 let, Charakter: «dobrý», Významné události: zavedl náboženské reformy, odstranil modly a hledal spojenectví k posílení Judy.
4.👑 Jóšafat (cca 870–848 př. n. l.):
- Vláda: 25 let, Charakter: «dobrý», Významné události: posílil obranu Judy, podporoval náboženské vzdělávání a uzavřel spojenectví s Izraelem.
5.👑 Jóram (cca 848–841 př. n. l.):
- Vláda: 8 let, Charakter: «špatný», Významné události: oženil se s Atalií, dcerou Achaba z Izraele; jeho vláda byla poznamenána vnitřními nepokoji a vnějšími hrozbami.
6.👑 Achazjáš (cca 841 př. n. l.):
- Vláda: 1 rok, Charakter: «špatný», Významné události: spojil se s izraelským králem Jóramem; byl zabit Jehúem během jeho převratu v Izraeli.
7.👑 Atalia (královna) (cca 841–835 př. n. l.):
- Vláda: 6 let, Charakter: považována za «špatnou» vládkyni, Významné události: uzurpovala trůn po smrti svého syna Achazjáše; byla svržena knězem Jójadou.
8.👑 Joáš (Jehoáš) (cca 835–796 př. n. l.):
- Vláda: 40 let, Charakter: zpočátku «dobrý», Významné události: obnovil Chrám; později upadl do modlářství a byl zavražděn svými úředníky.
9.👑 Amasjáš (cca 796–767 př. n. l.):
- Vláda: 29 let, Charakter: smíšený — «dobrý» na počátku, později upadl, Významné události: porazil Edóm; později se stal modlářem a byl zabit.
10.👑 Uzzijáš (Azariáš) (cca 792–740 př. n. l.):
- Vláda: 52 let, Charakter: «dobrý», Významné události: rozšířil území Judy; jeho pozdější roky byly poznamenány pýchou a trestem.
11.👑 Jótam (cca 750–735 př. n. l.):
- Vláda: 16 let, Charakter: «dobrý», Významné události: posílil obranu Judy; jeho vládu zastínily činy jeho otce Uzzijáše.
12.👑 Achaz (cca 735–715 př. n. l.):
- Vláda: 20 let, Charakter: «špatný», Významné události: zavedl modlářství; vyhledal pomoc Asýrie, čímž učinil Judu vazalským státem.
13.👑 Chizkijáš (cca 715–686 př. n. l.):
- Vláda: 29 let, Charakter: «dobrý», Významné události: provedl náboženské reformy; úspěšně odolal asyrskému obléhání Jeruzaléma.
14.👑 Manasses (cca 687–642 př. n. l.):
- Vláda: 55 let, Charakter: zpočátku «špatný», později kajícný, Významné události: zvrátil reformy svého otce; později se kál a usiloval o obnovu pořádku.
15.👑 Ámon (cca 642–640 př. n. l.):
- Vláda: 2 roky, Charakter: «špatný», Významné události: pokračoval v modlářství; byl zavražděn vlastními služebníky.
16.👑 Jóšijáš (cca 640–609 př. n. l.):
- Vláda: 31 let, Charakter: «dobrý», Významné události: provedl zásadní náboženské reformy; padl v bitvě proti faraónu Nékovi II.
17.👑 Jóachaz (Šallúm) (cca 609 př. n. l.):
- Vláda: 3 měsíce, Charakter: «špatný», Významné události: byl sesazen faraónem Nékó II. a odveden do Egypta.
18.👑 Jójakim (cca 609–598 př. n. l.):
- Vláda: 11 let, Charakter: «špatný», Významné události: nejprve vazal Egypta, později podřízen Babylonu; čelil vnitřním nepokojům.
19.👑 Jójakin (Jekonjáš) (cca 598–597 př. n. l.):
- Vláda: 3 měsíce, Charakter: «špatný», Významné události: deportován do Babylonu během obléhání Nabukadnezarem.
20.👑 Sidkijáš (cca 597–586 př. n. l.):
- Vláda: 11 let, Charakter: «špatný», Významné události: vzbouřil se proti Babylonu; Jeruzalém byl obléhán a zničen; byl zajat a odveden do Babylonu.
A zde můžeme uzavřít příběh izraelské koruny, ale…

Obnovení vlády nad Královstvím Izraele

Po Sidkijášovi: Babylonské vyhnanství a perské období

- 586–538 př. n. l.: Judské království přestalo existovat. Oblast se stala babylonskou provincií a velká část elity byla odvlečena do exilu (Babylonské zajetí).

- 538 př. n. l.: Perský král Kýros Veliký dobyl Babylon a umožnil vyhnancům návrat. Tím začíná období Druhého chrámu.

- Bez domácí monarchie: Po návratu Juda neobnovila davidovského krále. Správa byla vedena: perskými místodržiteli (např. Zorobábel jako guvernér), velekněžími (s náboženskou a částečně civilní autoritou) a místní elitou: navrátivší se Judejci (Zorobábel, Jozue velekněz a další) tvořili vládnoucí vrstvu pod perským dohledem. Tento systém pokračoval během helénistické a později římské správy.

Pozdější vývoj dějin nám postupně ukazuje úpadek sociálních struktur a v důsledku toho nevyhnutelný zánik státu jako takového:

Římské období (od roku 63 př. n. l.)

- Klientští králové: Řím znovu zavedl místní vládce, ale tito byli římskými jmenovanci, nikoli skutečně suverénními panovníky. Hasmonejská dynastie se původně stala klientským královstvím.

- Herodes Veliký (37–4 př. n. l.) vládl jako král jmenovaný Římem. Jeho nástupci vládli rozděleným klientským územím.

- K obnovení plné davidovské suverenity nedošlo: monarchie pod Římem byla v zásadě symbolická a administrativní, zatímco skutečná moc náležela Římu.

Měrné jednotky a jejich historická hodnota

📏 Jednotky délky a vzdálenosti

- Loket (Amah):

Archeologické důkazy: Nápis v Silojském tunelu, datovaný do 8. století př. n. l., uvádí délku 1 200 loktů pro Ezechiášův tunel. Skutečná délka tunelu je přibližně 547 metrů, což naznačuje délku lokte asi 45,75 cm.

- Dlaň (Tefach) a Prst (Ecbá):

Archeologické důkazy: Přímé archeologické důkazy pro tyto jednotky jsou omezené, jejich použití je však odvozeno z biblických textů. Například rozměry Stánku setkávání a jeho vybavení v knize Exodus jsou popsány pomocí těchto jednotek.

⚖️ Jednotky hmotnosti

- Šekel:

Archeologické důkazy: V blízkosti Západní zdi v Jeruzalémě byl objeven kamenný závaží s nápisem „beka“. Toto závaží je spojováno s biblickou daní o půl šekelu.

- Mína:

Archeologické důkazy: Systém vah ve starověké Judě byl ovlivněn babylonským systémem, kde mína představovala standardní jednotku. Archeologické nálezy, jako jsou závaží a nápisy, potvrzují používání míny v obchodě a chrámových obětech.

- Talent:

Archeologické důkazy: Talent, velká jednotka hmotnosti, je zmíněn při stavbě Stánku setkávání (Exodus 38:24). Archeologické nálezy, včetně nápisů a závaží, potvrzují jeho použití při velkoobjemových transakcích a obětech.

🧊 Jednotky objemu

- Éfa a Bat:

Archeologické důkazy: Nápisy z lokalit jako Tell Qasile a jiných judských nalezišť obsahují označení pro éfu a bat. Tyto jednotky se používaly pro měření obilí a tekutin.

- Seah, Hin, Omer:

Archeologické důkazy: Tyto menší objemové jednotky jsou zmíněny v biblických textech a předpokládá se, že byly běžně používány v každodenním životě pro měření obilí a tekutin. Přímé archeologické důkazy jsou omezené, ale textové zmínky je potvrzují.

Jednotky délky Království Izraele
Jednotka	Archeologické důkazy	Odhadovaná délka	Moderní ekvivalent
Loket (Amah)	Nápis v Silojském tunelu (~8. stol. př. n. l.), pozůstatky judských staveb	~0,457 m	1 loket ≈ 0,457 m
Dlaň (Tefach)	Odvozeno z lokte (rozměry Stánku setkávání)	~0,114 m	1 dlaň ≈ 0,114 m
Prst (Ecbá)	Odvozeno z dlaně	~0,019 m	1 prst ≈ 1/6 dlaně ≈ 0,019 m
Míle (Mil)	Jednotky ovlivněné Persií, používané v pozdním judském období	~1 609 m	1 biblická míle ≈ 1,609 km

Jednotky hmotnosti Království Izraele
Jednotka	Archeologické důkazy	Odhadovaná hmotnost	Moderní ekvivalent
Géra	Kamenné závaží nalezené v Jeruzalémě	~0,57 g	1 géra ≈ 0,57 g
Šekel	Chrámová závaží, období Prvního chrámu	~11,4 g	1 šekel ≈ 11,4 g
Beka	Kamenné závaží o půl šekelu	~5,7 g	1 beka ≈ 5,7 g
Mína (Maneh)	Babylonsky ovlivněná závaží a nápisy	~574 g	1 mína ≈ 574 g
Talent (Kikkar)	Velká chrámová/pokladní závaží	~34,4 kg	1 talent ≈ 34,4 kg

Jednotky objemu Království Izraele
Jednotka	Archeologické důkazy	Odhadovaný objem	Moderní ekvivalent
Log	Chrámové nádoby, rituální měření	~0,3 l	1 log ≈ 0,3 l
Hin	Nápisy na judských nalezištích	~3,7 l	1 hin ≈ 3,7 l
Bat	Chrámové nádoby (Šalomounův chrám)	~22 l	1 bat ≈ 22 l
Seah	Odvozeno z éfy	~7,3 l	1 seah ≈ 7,3 l
Éfa	Skladovací nádoby, měření obilí	~22 l	1 éfa ≈ 22 l
Omer	Porce many, nápisy na keramice	~2,3 l	1 omer ≈ 2,3 l

Zdroje vycházejí z archeologických nálezů: měření Silojského tunelu, závaží z období Prvního chrámu, skladovacích nádob a nápisů z Jeruzaléma, Lachíše, Tel Aradu a dalších judských lokalit. Tyto hodnoty představují průměry, protože přesné standardy se v průběhu času mírně lišily. Jednotky plochy jsou odvozeny z agrárních praktik (např. éfa obilí zasetá na pole).

Jak jste si jistě všimli, prošli jsme kulturní vrstvou a dospěli k tématu, které nás zajímalo. Naše cesta kulturami a jejich měrnými systémy však zdaleka nekončí. Udělejme si tedy nyní krátkou přestávku na kávu — a poté se setkáme znovu v Asyrském království, kde vysvětlíme, proč byla právě tato kultura autory vybrána.

Doporučená literatura: Stručný přehled prehistorických období (6 000–3 500 př. n. l.), Institut archeologie, Izrael

Pro seznámení s populárními zdroji můžete navštívit web: Archeologie Země Izraele (meziepochemní turistický průvodce)

Doba železná, 1150–586 př. n. l., prof. Amihai Mazar – Institut archeologie – Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (vyvážený a doporučený akademický zdroj popisující období doby železné)

Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]