Regionální rozmanitost států starověké Indie

Civilizace Indu (Harappská), kterou jsme našemu váženému čtenáři představili výše, je pouze jedním ze sociokulturních jevů, vzniklých na základě protokultur tohoto regionu. V této části se seznámíme s několika z nich.

Každý z těchto států měl vlastní organizační strukturu, náboženství a v důsledku toho i vlastní měrový systém.

Království budou představena stručně, s poznámkami o jejich hlavních rysech a používaném jazyce.

Tak tedy, pojďme na to!..

🏰 Království Mohendžo-Daro (Dolní údolí Indu)

Poloha: Sindh, poblíž delty řeky Indus.

Ekologie: Říční a bažinaté prostředí vyžadující regulaci záplav.

Typ vlády: Rituálně-byrokratická teokracie — kněží-inženýři kontrolující vodní díla a hygienu.

Kulturní identita: Kosmopolitní; námořní obchodní kontakty (Mezopotámie); rozsáhlé městské plánování.

Jazyk: Stejná rodina písma, ale pravděpodobně jiný dialekt než v Harappě; motivy pečetí bohatší na zvířecí totemy.

Rozlišovací princip: Čistota, kontrola vody a městská hygiena jako posvátná povinnost státu.

🏰 Království Sarasvati / Ghaggar–Hakra

Poloha: Haryana–Rádžasthán–Čolistan; podél dnes vyschlé řeky Ghaggar–Hakra.

Ekologie: Sezónní řeka napájená monzunem; zemědělské jádro oblasti.

Typ vlády: Hydraulicko-rituální monarchie (systém Ohnivého kněze) — legitimita státu založená na čistotě ohně a vody.

Kulturní identita: Proto-védský spiritualismus; rozsáhlé používání ohnivých oltářů; symbolika zoráného pole.

Jazyk: Může představovat předindoárijskou jazykovou vrstvu, která později ovlivnila ranou sanskrtskou rituální terminologii.

Rozlišovací princip: Integrace náboženství a vlády — raná forma „posvátného království“.

🏰 Království Dholavira (ostrov Kutch, Gudžarát)

Poloha: Ostrov Khadir Bet v poušti Rann of Kutch.

Ekologie: Suchá a slaná pánev; závislá na velkých nádržích.

Typ vlády: Městský stát s elitou hydraulických inženýrů; obranný a soběstačný.

Kulturní identita: Odlišné uspořádání písma (méně zvířecích pečetí); jedinečné dvojjazyčné nápisy; městská geometrie a monumentální plánování.

Jazyk: Pravděpodobně příbuzný se západní skupinou (elamsko-drávidskou); silně regionalizovaná slovní zásoba na pečetích.

Rozlišovací princip: Hydraulická suverenita — kontrola vody jako symbol legitimity.

🏰 Království Lothal (pobřeží Gudžarátu)

Poloha: Nedaleko dnešního Ahmedabádu; ústí řeky Sabarmati.

Ekologie: Pobřežní a deltová oblast; námořní přístup k Arabskému moři.

Typ vlády: Přístavní-obchodní monarchie / guvernorát — regulace obchodu, cla a lodní registr.

Kulturní identita: Zaměřená na obchod a řemesla; méně rituální, více obchodně-bürokratická.

Jazyk: Stejné písmo Indu, ale přizpůsobené obchodním pečetím; doklady o kontaktu se sumerštinou.

Rozlišovací princip: Obchodní autorita a vnější diplomacie — proto-„ministerstvo obchodu“.

🏰 Království Chanhu-Daro (srdce Sindhu)

Poloha: Mezi Harappou a Mohendžo-Daro, podél řeky Indus.

Ekologie: Polosuchá oblast podporovaná zavlažovacími kanály.

Typ vlády: Průmyslový městský stát spravovaný gildami; městská správa svěřena cechovním předákům.

Kulturní identita: Vysoce specializovaná ekonomika; sekulární, produkčně orientovaná společnost.

Jazyk: Pravděpodobně stejný dialekt jako v Mohendžo-Daro, s průmyslovými značkami na pečetích.

Rozlišovací princip: Ekonomický korporativismus — moc založená na produktivitě, ne na kněžství.

🏰 Království Amri (Dolní Sindh)

Poloha: Jižní Sindh, mezi rovinou Indu a kopci Balúčistánu.

Ekologie: Přechodné území mezi vysočinou a nížinou; rané zemědělství a obchod s mědí.

Typ vlády: Opevněné proto-království / klanová monarchie; místní obrana a obchodní regulace.

Kulturní identita: Zvláštní keramika a architektura; částečně nezávislé na jádru civilizace Indu.

Jazyk: Proto-drávidský, předměstský dialekt; omezené používání písma.

Rozlišovací princip: Hranicní obrana a obchod s kovy — místní autonomie v rámci federace.

🏰 Království Nausharo–Mehrgarh (vysočiny Balúčistánu)

Poloha: Oblast průsmyku Bolan, poblíž Quetty.

Ekologie: Horská zemědělská a těžební oblast (měď).

Typ vlády: Kmenově-zemědělská monarchie zaměřená na metalurgii; předchůdce metalurgie civilizace Indu.

Kulturní identita: Pokračování neolitu z Mehrgarhu; sošky bohyň, horské totemy.

Jazyk: Pravděpodobně raná směs drávidštiny a proto-elamštiny.

Rozlišovací princip: Suverenita nad zdroji — kontrola minerálů místo městského obchodu.

🏰 Království Surkotada (hranice Kutch–Rádžasthán)

Poloha: Severovýchodní oblast Kutchu.

Ekologie: Polopouštní pohraničí; obchodní a obranný koridor.

Typ vlády: Vojenské pohraniční knížectví chránící vnitrozemský obchod před kočovníky.

Kulturní identita: Menší pevnosti; zbytky koní (nejstarší v Indii).

Jazyk: Západní dialekt harappské jazykové rodiny.

Rozlišovací princip: Obrana hranic, inovace v jízdectví a celní kontrola.

Autoři si dovolili porovnat jednotlivá království podle jejich hlavních rozdílů, což odpovídá této fázi naší kulturní cesty...

Jednalo se o odlišné kulturní a politické oblasti, nikoli o jednotné provincie.

Jazyky a dialekty se pravděpodobně lišily — všechny používaly písmo z údolí Indu, ale reprezentovaly různé jazykové komunity (dravidskou, elamo-dravidskou, raně indoíránskou).

Systémy moci se lišily: některé byly rituálně-teokratické (Sarasvati, Mohendžo-Daro), jiné byrokratické nebo obchodní (Harappa, Lothal) a několik vojenských nebo založených na zdrojích (Surkotada, Nausharo).

Federativní jednota vycházela ze společných standardů — vah, poměrů cihel a symbolické ideologie řádu a čistoty.

Hlavní rozdíly mezi královstvími stručně
Region Ekologický typ Model moci Kulturně-jazykový důraz
Harappa (Sever) Úrodné pláně Byrokratická správa Jazyk dravidské struktury; formalizované písmo
Mohendžo-Daro (Jih) Říční delta Rituálně-teokratický systém Kosmopolitní; námořní slovník
Sarasvati (Východ) Polosuchá zemědělská oblast Monarchie ohnivého kněze Proto-védský; předchůdce rituálního sanskrtu
Dholavira (Západ) Pouštní ostrov Hydraulická monarchie Místní dialekt; důraz na městskou geometrii
Lothal (Pobřeží) Mořská delta Obchodní byrokracie Obchodní slovník; dvojjazyčné pečeti
Chanhu-Daro (Střední Sindh) Polosuchá pláň Správa cechů Průmyslová terminologie; číselná notace
Amri–Nausharo (Hranice) Horské okraje Monarchie zdrojů Proto-dravidská metalurgická slovní zásoba
Surkotada (Pohraničí) Pouštní pohraničí Obranné knížectví Vojenská terminologie; mezikulturní pečeti
Vztahy mezi královstvími
Typ vztahu Důkazy a charakter
Obchod a hospodářská výměna Identické pečeti, závaží a poměry cihel na ploše přes 1 milion km² ukazují na mezioblastní hospodářskou federaci. Harappa vyvážela hotové výrobky na jih; Lothal zajišťoval zámořský náklad; Dholavira kontrolovala pouštní karavany; Nausharo dodávalo měď a kámen.
Kulturní a administrativní komunikace Stejný systém písma, městské inženýrství a metrologie naznačují trvalou koordinaci — pravděpodobně každoroční setkání kněží-správců nebo cestujících obchodníků, kteří udržovali jednotné standardy.
Diplomatická nebo náboženská jednota Sdílená ikonografie (pečeť s „jednorožcem“, postava Pashupatiho, vodní a zvířecí motivy) ukazuje na společný symbolický řád, podobný praporu konfederace.
Soutěž a místní rivalita Opevnění, obranné bašty a měnící se obchodní cesty ukazují spíše na obchodní a územní soupeření než na rozsáhlé války. Byly to soupeřící městské státy — podobně jako Ur a Lagaš v Sumeru.
Rozsah konfliktů Neexistují důkazy o dobytí impériem ani o organizované válce — žádné masové hroby ani spálené vrstvy jako na Blízkém východě. Konflikty měly pravděpodobně podobu hospodářských blokád nebo krátkých nájezdů.
Mezikrálovská komunikace Říční a pobřežní cesty spojovaly všech devět království: vnitrozemský koridor Indus–Ravi–Sutlej–Hakra a pobřežní obchod z Lothalu/Dholaviry až do Ománu a Perského zálivu.

Shrneme-li krajinu území, jeho obyvatele a historický vývoj, můžeme vyvodit:

- Civilizace Indu fungovala jako federace devíti regionálních království, z nichž každé bylo samosprávné, ale spojovalo je společné technické a morální uspořádání: městská čistota, standardizovaná váha a regulovaný obchod.

- Žádné jediné „impérium“ nevládlo ostatním; moc byla rozložena a vyvažována obchodem a sdílenou ideologií.

- Jejich systém trval šest až sedm století — déle než většina monarchií doby bronzové — protože spolupráce převládla nad dobýváním.

Podívejme se na měřicí systémy a jejich hodnoty, abychom vyplnili mezeru mezi kulturním pozadím a metrologickým přístupem.

Dále uvádíme několik klíčových bodů, které vyžadují objasnění: i přes malé regionální odchylky (±1 cm na loket, ±1 % na váhu) všech devět království dodržovalo:

- Binárně–desítkový váhový systém založený na ≈ 13,6 g.

- Lineární loket ≈ 33–34 cm, rozdělený na 30 dílků (~1,1 cm).

- Poměr cihel 1 : 2 : 4 definující modulární architekturu.

Srovnávací tabulka měřicích systémů království Indu (délka)
Království Místní loket (cm) % Rozdíl oproti Harappě Vztah k 1 m Vztah mezi sebou
Harappa 33,5 cm 1 m = 2,985 lokte Základní standard
Mohenjo-Daro 33,5 cm 0 % 1 m = 2,985 lokte Identické s Harappou
Saraswati / Ghaggar–Hakra 33,8 cm +0,9 % 1 m = 2,958 lokte +1 % delší než Harappa
Dholavira 34,5 cm +3,0 % 1 m = 2,90 lokte +3 % delší; stejné jako Lothal
Lothal 34,0 cm +1,5 % 1 m = 2,94 lokte V rozmezí ±1 % oproti Dholaviře
Chanhu-Daro 33,5 cm 0 % 1 m = 2,985 lokte Stejné jako Harappa a Mohenjo-Daro
Amri 30,0 cm −10,4 % 1 m = 3,33 lokte O 10 % kratší — předstandardní forma
Nausharo–Mehrgarh 33,0 cm −1,5 % 1 m = 3,03 lokte ≈ harappské rozmezí
Surkotada 33,7 cm +0,6 % 1 m = 2,97 lokte V rámci ±1 % oproti Harappě
Srovnávací tabulka měřicích systémů království Indu (hmotnosti)
Království Místní základní hmotnost (g) % Rozdíl oproti Harappě Binární/de­cimální posloupnost Vztah mezi nimi
Harappa 13,60 g 1, 2, 4, 8, 16, 32… ; 160, 320, 640… Základní reference
Mohenjo-Daro 13,65 g +0,4 % Identická posloupnost Stejná přesnost
Saraswati / Ghaggar–Hakra 13,70 g +0,7 % 1, 2, 4 … varianty z hematitu V rámci ±1 % oproti Harappě
Dholavira 13,80 g +1,5 % Stejná posloupnost O něco těžší série
Lothal 13,65 g +0,4 % Přístavní sady; námořní použití Odpovídá Mohenjo-Daru
Chanhu-Daro 13,55 g −0,4 % Průmyslové duplikáty Odpovídá Harappě
Amri 12,00 g −11,8 % Předharappská nepravidelná forma Protosystém
Nausharo–Mehrgarh 14,00 g +2,9 % Raně kuželové závaží Přechodná forma
Surkotada 13,60 g 0 % Hranicní pazourkové kostky Identické s Harappou
Srovnávací tabulka měřicích systémů království Indu (objemy a kapacity)
Království Základní objem Metrický ekvivalent Vztah k Harappě Funkční kontext
Harappa 1 nádoba na obilí ≈ 0,8 L Základní standard Obecní skladování a míra desátku
Mohenjo-Daro 1 jednotka ve tvaru krabice 0,8–0,9 L ± 5 % Oddíly sýpky
Saraswati / Kalibangan Modul zásobníku 0,75 L −6 % Ohnivý oltář a oběť zrna
Dholavira Džbán na vodu 1,0 L +25 % Hydraulické skladování
Lothal Přístavní bedna 1,2 L +50 % Celní kontrola, lodní náklad
Chanhu-Daro Dílenský džbán 0,4–0,8 L −20 – 0 % Řemeslné dávkování
Amri Miska z jámy ≈ 0,7 L −12 % Domácí použití před standardizací
Nausharo–Mehrgarh Hliněný džbán 0,75 L −6 % Neolitická kontinuita
Surkotada Domácí nádoba 0,8 L 0 % Domácí skladování

Před shrnutím — Doporučené čtení

Aby se čtenář seznámil s moderními vědeckými přístupy — sběrem a klasifikací dat, formulací hypotéz a metodologií — doporučujeme: Journal of Anthropological Archaeology 64 (2021) 101346, 0278-4165 / © 2021 The Author(s). Vydal Elsevier Inc. Tento článek je dostupný pod licencí CC BY-NC-ND (http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/). Setting the wheels in motion: Re-examining ceramic forming techniques in Indus Civilisation villages in northwest India.

Pro přehled raně bronzových kultur civilizace Indu a pohraničních oblastí doporučujeme: A People's History of India 2 — The Indus Civilisation, zahrnující i další kultury doby měděné a dějiny jazykových změn do cca 1500 př. n. l. (Irfan Habib, Aligarh Historians Society, 2002, ISBN: 81-85229-66-X).

Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]

Vysvětlující publikace, která se zabývá základy metodologie měření a reprezentací měřicích jednotek.

Archeologický přehled kultury Nabta Playa v kontextu článku (měřicí jednotky napříč kulturami).

Přehled společenské hierarchie, správy a hospodářské organizace v sumerském státě.

Přehled staroegyptské kultury a společenské struktury se zaměřením na její měřicí systémy.

Komplexní přehled sociálně-kulturního pozadí starověkého Řecka a způsobu, jakým z něj byly odvozeny jeho měřicí systémy.

Tato kapitola představuje kulturní pozadí starověkého Říma, které se stalo základem pro rozvoj jeho měřicího systému.

Prehistorický izraelský stát a jeho kulturně podmíněná struktura, z níž vycházejí měření a jejich standardizace.

Tato kapitola je věnována dvěma kulturám — Babylónii a Persii — a zde zjišťujeme proč...

Zde se vracíme zpět ke kultuře, již známé, ale z jiného úhlu pohledu...

Kulturní pozadí Persie má své kořeny v Asyrské říši; krátký přehled odhalí sociálně-kulturní prolínání a dědictví, které z ní Persie převzala...

Prošli jsme mnoha kulturami a svět stále nemá konec. Naše cesta pokračuje — tentokrát...

V této části se pokusíme sloučit všechny naše přítoky do jediné řeky závěrů — od pravěkých kultur po organizovaná království — a posoudit, zda se naše předpoklady založené na neúplných či spekulativních analytických metodách ukázaly jako správné.

Tato kapitola provádí čtenáře oblastí, kterou dnes známe jako Čínu. Naším hlavním zájmem je samozřejmě zkoumání měřicích systémů této kultury — ale proč nevyužít příležitosti a neobjevit i něco víc?

⛩️ Říše Čchin (dynastie Čchin, 221–206 př. n. l.) a ⛩️ Říše Chan (Západní Chan, 206 př. n. l.–9 n. l.; Východní Chan, 25–220 n. l.): krátké uvedení.

V této části představujeme našim váženým čtenářům pozadí dynastie Šang — její státní organizaci, metrologické praktiky daného období a několik dalších fascinujících aspektů této rané čínské civilizace.