Regionální rozmanitost států starověké Indie
Civilizace Indu (Harappská), kterou jsme našemu váženému čtenáři představili výše, je pouze jedním ze sociokulturních jevů, vzniklých na základě protokultur tohoto regionu. V této části se seznámíme s několika z nich.
Každý z těchto států měl vlastní organizační strukturu, náboženství a v důsledku toho i vlastní měrový systém.
Království budou představena stručně, s poznámkami o jejich hlavních rysech a používaném jazyce.
Tak tedy, pojďme na to!..
🏰 Království Mohendžo-Daro (Dolní údolí Indu)
Poloha: Sindh, poblíž delty řeky Indus.
Ekologie: Říční a bažinaté prostředí vyžadující regulaci záplav.
Typ vlády: Rituálně-byrokratická teokracie — kněží-inženýři kontrolující vodní díla a hygienu.
Kulturní identita: Kosmopolitní; námořní obchodní kontakty (Mezopotámie); rozsáhlé městské plánování.
Jazyk: Stejná rodina písma, ale pravděpodobně jiný dialekt než v Harappě; motivy pečetí bohatší na zvířecí totemy.
Rozlišovací princip: Čistota, kontrola vody a městská hygiena jako posvátná povinnost státu.
🏰 Království Sarasvati / Ghaggar–Hakra
Poloha: Haryana–Rádžasthán–Čolistan; podél dnes vyschlé řeky Ghaggar–Hakra.
Ekologie: Sezónní řeka napájená monzunem; zemědělské jádro oblasti.
Typ vlády: Hydraulicko-rituální monarchie (systém Ohnivého kněze) — legitimita státu založená na čistotě ohně a vody.
Kulturní identita: Proto-védský spiritualismus; rozsáhlé používání ohnivých oltářů; symbolika zoráného pole.
Jazyk: Může představovat předindoárijskou jazykovou vrstvu, která později ovlivnila ranou sanskrtskou rituální terminologii.
Rozlišovací princip: Integrace náboženství a vlády — raná forma „posvátného království“.
🏰 Království Dholavira (ostrov Kutch, Gudžarát)
Poloha: Ostrov Khadir Bet v poušti Rann of Kutch.
Ekologie: Suchá a slaná pánev; závislá na velkých nádržích.
Typ vlády: Městský stát s elitou hydraulických inženýrů; obranný a soběstačný.
Kulturní identita: Odlišné uspořádání písma (méně zvířecích pečetí); jedinečné dvojjazyčné nápisy; městská geometrie a monumentální plánování.
Jazyk: Pravděpodobně příbuzný se západní skupinou (elamsko-drávidskou); silně regionalizovaná slovní zásoba na pečetích.
Rozlišovací princip: Hydraulická suverenita — kontrola vody jako symbol legitimity.
🏰 Království Lothal (pobřeží Gudžarátu)
Poloha: Nedaleko dnešního Ahmedabádu; ústí řeky Sabarmati.
Ekologie: Pobřežní a deltová oblast; námořní přístup k Arabskému moři.
Typ vlády: Přístavní-obchodní monarchie / guvernorát — regulace obchodu, cla a lodní registr.
Kulturní identita: Zaměřená na obchod a řemesla; méně rituální, více obchodně-bürokratická.
Jazyk: Stejné písmo Indu, ale přizpůsobené obchodním pečetím; doklady o kontaktu se sumerštinou.
Rozlišovací princip: Obchodní autorita a vnější diplomacie — proto-„ministerstvo obchodu“.
🏰 Království Chanhu-Daro (srdce Sindhu)
Poloha: Mezi Harappou a Mohendžo-Daro, podél řeky Indus.
Ekologie: Polosuchá oblast podporovaná zavlažovacími kanály.
Typ vlády: Průmyslový městský stát spravovaný gildami; městská správa svěřena cechovním předákům.
Kulturní identita: Vysoce specializovaná ekonomika; sekulární, produkčně orientovaná společnost.
Jazyk: Pravděpodobně stejný dialekt jako v Mohendžo-Daro, s průmyslovými značkami na pečetích.
Rozlišovací princip: Ekonomický korporativismus — moc založená na produktivitě, ne na kněžství.
🏰 Království Amri (Dolní Sindh)
Poloha: Jižní Sindh, mezi rovinou Indu a kopci Balúčistánu.
Ekologie: Přechodné území mezi vysočinou a nížinou; rané zemědělství a obchod s mědí.
Typ vlády: Opevněné proto-království / klanová monarchie; místní obrana a obchodní regulace.
Kulturní identita: Zvláštní keramika a architektura; částečně nezávislé na jádru civilizace Indu.
Jazyk: Proto-drávidský, předměstský dialekt; omezené používání písma.
Rozlišovací princip: Hranicní obrana a obchod s kovy — místní autonomie v rámci federace.
🏰 Království Nausharo–Mehrgarh (vysočiny Balúčistánu)
Poloha: Oblast průsmyku Bolan, poblíž Quetty.
Ekologie: Horská zemědělská a těžební oblast (měď).
Typ vlády: Kmenově-zemědělská monarchie zaměřená na metalurgii; předchůdce metalurgie civilizace Indu.
Kulturní identita: Pokračování neolitu z Mehrgarhu; sošky bohyň, horské totemy.
Jazyk: Pravděpodobně raná směs drávidštiny a proto-elamštiny.
Rozlišovací princip: Suverenita nad zdroji — kontrola minerálů místo městského obchodu.
🏰 Království Surkotada (hranice Kutch–Rádžasthán)
Poloha: Severovýchodní oblast Kutchu.
Ekologie: Polopouštní pohraničí; obchodní a obranný koridor.
Typ vlády: Vojenské pohraniční knížectví chránící vnitrozemský obchod před kočovníky.
Kulturní identita: Menší pevnosti; zbytky koní (nejstarší v Indii).
Jazyk: Západní dialekt harappské jazykové rodiny.
Rozlišovací princip: Obrana hranic, inovace v jízdectví a celní kontrola.
Autoři si dovolili porovnat jednotlivá království podle jejich hlavních rozdílů, což odpovídá této fázi naší kulturní cesty...
Jednalo se o odlišné kulturní a politické oblasti, nikoli o jednotné provincie.
Jazyky a dialekty se pravděpodobně lišily — všechny používaly písmo z údolí Indu, ale reprezentovaly různé jazykové komunity (dravidskou, elamo-dravidskou, raně indoíránskou).
Systémy moci se lišily: některé byly rituálně-teokratické (Sarasvati, Mohendžo-Daro), jiné byrokratické nebo obchodní (Harappa, Lothal) a několik vojenských nebo založených na zdrojích (Surkotada, Nausharo).
Federativní jednota vycházela ze společných standardů — vah, poměrů cihel a symbolické ideologie řádu a čistoty.
| Region | Ekologický typ | Model moci | Kulturně-jazykový důraz |
|---|---|---|---|
| Harappa (Sever) | Úrodné pláně | Byrokratická správa | Jazyk dravidské struktury; formalizované písmo |
| Mohendžo-Daro (Jih) | Říční delta | Rituálně-teokratický systém | Kosmopolitní; námořní slovník |
| Sarasvati (Východ) | Polosuchá zemědělská oblast | Monarchie ohnivého kněze | Proto-védský; předchůdce rituálního sanskrtu |
| Dholavira (Západ) | Pouštní ostrov | Hydraulická monarchie | Místní dialekt; důraz na městskou geometrii |
| Lothal (Pobřeží) | Mořská delta | Obchodní byrokracie | Obchodní slovník; dvojjazyčné pečeti |
| Chanhu-Daro (Střední Sindh) | Polosuchá pláň | Správa cechů | Průmyslová terminologie; číselná notace |
| Amri–Nausharo (Hranice) | Horské okraje | Monarchie zdrojů | Proto-dravidská metalurgická slovní zásoba |
| Surkotada (Pohraničí) | Pouštní pohraničí | Obranné knížectví | Vojenská terminologie; mezikulturní pečeti |
| Typ vztahu | Důkazy a charakter |
|---|---|
| Obchod a hospodářská výměna | Identické pečeti, závaží a poměry cihel na ploše přes 1 milion km² ukazují na mezioblastní hospodářskou federaci. Harappa vyvážela hotové výrobky na jih; Lothal zajišťoval zámořský náklad; Dholavira kontrolovala pouštní karavany; Nausharo dodávalo měď a kámen. |
| Kulturní a administrativní komunikace | Stejný systém písma, městské inženýrství a metrologie naznačují trvalou koordinaci — pravděpodobně každoroční setkání kněží-správců nebo cestujících obchodníků, kteří udržovali jednotné standardy. |
| Diplomatická nebo náboženská jednota | Sdílená ikonografie (pečeť s „jednorožcem“, postava Pashupatiho, vodní a zvířecí motivy) ukazuje na společný symbolický řád, podobný praporu konfederace. |
| Soutěž a místní rivalita | Opevnění, obranné bašty a měnící se obchodní cesty ukazují spíše na obchodní a územní soupeření než na rozsáhlé války. Byly to soupeřící městské státy — podobně jako Ur a Lagaš v Sumeru. |
| Rozsah konfliktů | Neexistují důkazy o dobytí impériem ani o organizované válce — žádné masové hroby ani spálené vrstvy jako na Blízkém východě. Konflikty měly pravděpodobně podobu hospodářských blokád nebo krátkých nájezdů. |
| Mezikrálovská komunikace | Říční a pobřežní cesty spojovaly všech devět království: vnitrozemský koridor Indus–Ravi–Sutlej–Hakra a pobřežní obchod z Lothalu/Dholaviry až do Ománu a Perského zálivu. |
Shrneme-li krajinu území, jeho obyvatele a historický vývoj, můžeme vyvodit:
- Civilizace Indu fungovala jako federace devíti regionálních království, z nichž každé bylo samosprávné, ale spojovalo je společné technické a morální uspořádání: městská čistota, standardizovaná váha a regulovaný obchod.
- Žádné jediné „impérium“ nevládlo ostatním; moc byla rozložena a vyvažována obchodem a sdílenou ideologií.
- Jejich systém trval šest až sedm století — déle než většina monarchií doby bronzové — protože spolupráce převládla nad dobýváním.
Podívejme se na měřicí systémy a jejich hodnoty, abychom vyplnili mezeru mezi kulturním pozadím a metrologickým přístupem.
Dále uvádíme několik klíčových bodů, které vyžadují objasnění: i přes malé regionální odchylky (±1 cm na loket, ±1 % na váhu) všech devět království dodržovalo:
- Binárně–desítkový váhový systém založený na ≈ 13,6 g.
- Lineární loket ≈ 33–34 cm, rozdělený na 30 dílků (~1,1 cm).
- Poměr cihel 1 : 2 : 4 definující modulární architekturu.
| Království | Místní loket (cm) | % Rozdíl oproti Harappě | Vztah k 1 m | Vztah mezi sebou |
|---|---|---|---|---|
| Harappa | 33,5 cm | — | 1 m = 2,985 lokte | Základní standard |
| Mohenjo-Daro | 33,5 cm | 0 % | 1 m = 2,985 lokte | Identické s Harappou |
| Saraswati / Ghaggar–Hakra | 33,8 cm | +0,9 % | 1 m = 2,958 lokte | +1 % delší než Harappa |
| Dholavira | 34,5 cm | +3,0 % | 1 m = 2,90 lokte | +3 % delší; stejné jako Lothal |
| Lothal | 34,0 cm | +1,5 % | 1 m = 2,94 lokte | V rozmezí ±1 % oproti Dholaviře |
| Chanhu-Daro | 33,5 cm | 0 % | 1 m = 2,985 lokte | Stejné jako Harappa a Mohenjo-Daro |
| Amri | 30,0 cm | −10,4 % | 1 m = 3,33 lokte | O 10 % kratší — předstandardní forma |
| Nausharo–Mehrgarh | 33,0 cm | −1,5 % | 1 m = 3,03 lokte | ≈ harappské rozmezí |
| Surkotada | 33,7 cm | +0,6 % | 1 m = 2,97 lokte | V rámci ±1 % oproti Harappě |
| Království | Místní základní hmotnost (g) | % Rozdíl oproti Harappě | Binární/decimální posloupnost | Vztah mezi nimi |
|---|---|---|---|---|
| Harappa | 13,60 g | — | 1, 2, 4, 8, 16, 32… ; 160, 320, 640… | Základní reference |
| Mohenjo-Daro | 13,65 g | +0,4 % | Identická posloupnost | Stejná přesnost |
| Saraswati / Ghaggar–Hakra | 13,70 g | +0,7 % | 1, 2, 4 … varianty z hematitu | V rámci ±1 % oproti Harappě |
| Dholavira | 13,80 g | +1,5 % | Stejná posloupnost | O něco těžší série |
| Lothal | 13,65 g | +0,4 % | Přístavní sady; námořní použití | Odpovídá Mohenjo-Daru |
| Chanhu-Daro | 13,55 g | −0,4 % | Průmyslové duplikáty | Odpovídá Harappě |
| Amri | 12,00 g | −11,8 % | Předharappská nepravidelná forma | Protosystém |
| Nausharo–Mehrgarh | 14,00 g | +2,9 % | Raně kuželové závaží | Přechodná forma |
| Surkotada | 13,60 g | 0 % | Hranicní pazourkové kostky | Identické s Harappou |
| Království | Základní objem | Metrický ekvivalent | Vztah k Harappě | Funkční kontext |
|---|---|---|---|---|
| Harappa | 1 nádoba na obilí | ≈ 0,8 L | Základní standard | Obecní skladování a míra desátku |
| Mohenjo-Daro | 1 jednotka ve tvaru krabice | 0,8–0,9 L | ± 5 % | Oddíly sýpky |
| Saraswati / Kalibangan | Modul zásobníku | 0,75 L | −6 % | Ohnivý oltář a oběť zrna |
| Dholavira | Džbán na vodu | 1,0 L | +25 % | Hydraulické skladování |
| Lothal | Přístavní bedna | 1,2 L | +50 % | Celní kontrola, lodní náklad |
| Chanhu-Daro | Dílenský džbán | 0,4–0,8 L | −20 – 0 % | Řemeslné dávkování |
| Amri | Miska z jámy | ≈ 0,7 L | −12 % | Domácí použití před standardizací |
| Nausharo–Mehrgarh | Hliněný džbán | 0,75 L | −6 % | Neolitická kontinuita |
| Surkotada | Domácí nádoba | 0,8 L | 0 % | Domácí skladování |
Před shrnutím — Doporučené čtení
Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]
Vysvětlující publikace, která se zabývá základy metodologie měření a reprezentací měřicích jednotek.
Archeologický přehled kultury Nabta Playa v kontextu článku (měřicí jednotky napříč kulturami).
Přehled společenské hierarchie, správy a hospodářské organizace v sumerském státě.
Přehled staroegyptské kultury a společenské struktury se zaměřením na její měřicí systémy.
Tato kapitola je věnována dvěma kulturám — Babylónii a Persii — a zde zjišťujeme proč...
Zde se vracíme zpět ke kultuře, již známé, ale z jiného úhlu pohledu...
Prošli jsme mnoha kulturami a svět stále nemá konec. Naše cesta pokračuje — tentokrát...