Jak jsme zmínili, náš výchozí bod vychází z dobře ustálených států...
Jako rozpoznatelné státy můžeme v čínské historické retrospektivě takzvané antiky identifikovat dvě významná impéria.
⛩️ Impérium Čchin (dynastie Čchin, 221–206 př. n. l.) — první sjednocený císařský stát v dějinách Číny. Tento stát bude naším hlavním objektem sestupné analýzy, sledující kulturní původy civilizace. Založený Čchin Š’-chuangem, který sjednotil území válčících států, Čchin zavedl plnou centralizaci byrokracie a sjednotil váhy, míry, písmo i zákony. Funkčně vytvořil Čchin vzor toho, co znamená „říše“ v čínském kontextu — centralizované řízení císařem prostřednictvím administrativních prefektur.
⛩️ Impérium Chan (Západní Chan, 206 př. n. l. – 9 n. l.; Východní Chan, 25 – 220 n. l.) — nástupce a stabilizátor modelu Čchin, avšak odolnější a kulturně bohatší. Správa dynastie Chan zavedla konfuciánskou byrokracii, základy pozdějších úřednických zkoušek a rovnováhu mezi císařskou centrální mocí a místní správou. Rozšířila územní kontrolu do Střední Asie po Hedvábné stezce, čímž vytvořila druhou velkou imperiální konsolidaci v dějinách Číny.
⛩️ Kontext dynastie Čou (cca 1046–256 př. n. l.)
Dynastie Čou vynikla svými úspěchy při sjednocování desítek území a nakonec je spojila v jeden stát pod jedinou mocí císaře. Nicméně tato cesta nebyla okamžitá — období konsolidace trvalo více než sedm a půl století.
– Dynastie Čou následovala po dynastii Šang a zavedla myšlenku Nebeského mandátu — že morální legitimita ospravedlňuje vládu.
– Raná vláda Čou (Západní Čou, 1046–771 př. n. l.) byla feudální: moc byla rozdělena mezi dědičné pány.
Myslíte, že vše bylo snadné? My jsme si to také mysleli... Ale tato roztříštěnost vyžadovala podrobnější rozbor.
Období Východní Čou bylo převážně věnováno výbojným činnostem — a to nikoli bez úspěchů:
– Období Jara a Podzimu (771–481 př. n. l.): desítky poloautonomních států, formálně pod vládou Čou. Místní vládci zahájili reformy, budovali armády a rozvíjeli byrokracii.
– Období Válčících států (481–221 př. n. l.): sedm hlavních mocností (Qi, Chu, Yan, Han, Zhao, Wei, Čchin). Války podporovaly centralizaci a technologický pokrok.
Během období Válčících států se stát Čchin, ležící na dalekém západě, postupně posiloval díky zemědělským reformám, vojenským inovacím a přísné legalistické správě (zejména za Šang Janga).
✏️ Přechod: od roztříštěnosti Čou ke sjednocení Čchin
Královská moc Čou ztratila faktickou kontrolu; její autorita přetrvala pouze symbolicky. Čchin přijal legalismus, nahradil dědičnou aristokracii jmenovanými úředníky a zavedl standardní zdanění a brannou povinnost. Využitím geografických výhod (úrodné údolí Wei a snadno bránitelný terén) a reforem v oblasti půdy a vojenské disciplíny se Čchin stal nejefektivnějším a nejcentralizovanějším státem. V roce 221 př. n. l. Čchin Š’-chuang porazil poslední soupeře, ukončil svět Čou a založil první císařskou Čínu — říši Čchin.
Měrné jednotky dynastie Čchin
Jak již víme, období vlády dynastie Čchin se vyznačovalo centralizací všech státních řídicích funkcí, včetně zdanění a metrologické standardizace. Tyto okolnosti určují nutnost přezkoumat systém měr z tohoto období.
| Jednotka Čchin | Čínsky (秦制) | Vztah | Přibližná metrická hodnota | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Zhi (指) | Šířka prstu | — | ≈ 0,019 m | Nejmenší jednotka používaná na některých měřidlech |
| Cun (寸) | Palec | 1 cun = 10 zhi | ≈ 0,023 m | Základ pro drobné řemeslné a nástrojové práce |
| Chi (尺) | Stopa | 1 chi = 10 cun | ≈ 0,231 m | Standardní jednotka délky dynastie Čchin |
| Zhang (丈) | Sáh | 1 zhang = 10 chi | ≈ 2,31 m | Měřítko lidské výšky, používané v architektuře |
| Bu (步) | Krok | 1 bu = 6 chi | ≈ 1,39 m | Používán pro měření polí a cest |
| Li (里) | Čínská míle | 1 li = 300 bu | ≈ 415 m | Standard pro zeměměřictví a silniční měření |
⛏️ Archeologické důkazy:
- Bronzová měřicí tyč z hrobky Fuling (Xi’an, 221 př. n. l.) → 1 chi = 23,1 cm
- Bambusové tabulky z Fangmatan (Tianshui, Gansu) potvrzují shodné poměry a zápisy
- Standardizované koleje vozů poblíž Xianyangu ukazují šířku náprav ≈ 1,5 m, odpovídající čchinskému poměru chi–bu
| Jednotka Čchin | Čínsky (秦制) | Vztah | Přibližný moderní ekvivalent | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Zhu (銖) | — | — | ≈ 0,65 g | Základní hmotnostní jednotka pro mince a byliny |
| Liang (兩) | Tael | 1 liang = 24 zhu | ≈ 15,6 g | Standardní jednotka pro obchod a měnu |
| Jin (斤) | Catty | 1 jin = 16 liang | ≈ 0,249 kg | Běžná tržní hmotnost |
| Jun (鈞) | — | 1 jun = 30 jin | ≈ 7,47 kg | Těžká obchodní míra |
| Shi (石) | — | 1 shi = 4 jun ≈ 120 jin | ≈ 29,9 kg | Jednotka objemu pro obilí a daňové účely |
⛏️ Archeologické důkazy:
- Bronzové závaží s nápisem „Qin liang“ nalezené v Xianyangu, Yanglingu a Shuihudi — všechna shodná, přibližně 15,6 g na liang.
- Mince Banliang (poloviční liang) váží ≈ 7,8 g, což potvrzuje státní mincovní poměr (½ liang ≈ 7,8 g).
- Kamenná závaží Qin „Jin“ v muzeu v Xi’anu vykazují dokonalé proporční měřítko.
| Jednotka Čchin | Čínsky (秦制) | Vztah | Přibližný moderní ekvivalent | Běžné použití |
|---|---|---|---|---|
| Sheng (升) | — | — | ≈ 0,200 L | Základní míra pro kapaliny a obilí |
| Dou (斗) | — | 1 dou = 10 sheng | ≈ 2 L | Denní obchod a příděly |
| Hu (斛) | — | 1 hu = 10 dou | ≈ 20 L | Skladování, daně, sýpky |
| Shi (石)** | — | 1 shi = 10 hu | ≈ 200 L | Hlavní státní jednotka obilí (stejný termín jako hmotnostní „shi“, ale v jiném kontextu) |
⛏️ Archeologické důkazy:
- Bronzové nádoby „Qin hu“ a „dou“ nalezené v Xi’anu a Fufengu mají rytiny odpovídající poměru 10:1.
- Bambusové tabulky ze Shuihudi (cca 217 př. n. l.) obsahují inventární záznamy s těmito jednotkami.
- Keramické nádoby na obilí nalezené v hrobech Terakotové armády mají také nápis „Shi“ (石) pro hromadné účely.
Autoři naznačují, že vnitřní vztahy systému mohou sloužit jako užitečný základ pro komplexní pochopení metrologických standardů daného období.
| Kategorie | Základ | Násobky | Qin → Metrické (přibl.) |
|---|---|---|---|
| Délka | 1 chi | 10 cun = 1 chi → 10 chi = 1 zhang | 1 chi ≈ 0,231 m |
| Hmotnost | 1 liang | 24 zhu = 1 liang → 16 liang = 1 jin | 1 liang ≈ 0,0156 kg |
| Objem | 1 sheng | 10 sheng = 1 dou → 10 dou = 1 hu | 1 sheng ≈ 0,2 l |
Metodicky podložené odvození všech výše uvedených parametrů, stanovené na základě odpovídajících artefaktů, je zde předloženo čtenáři.
| Lokalita | Typ nálezu | Význam |
|---|---|---|
| Fangmatan (Gansu) | Bambusové tabulky se záznamy měření | Potvrzuje správní matematický systém dynastie Qin |
| Shuihudi (Hubei) | Právní texty a inventární záznamy Qin | Definuje vztahy jednotek a daňový systém |
| Xianyang (Shaanxi) | Bronzové závaží a standardní tyče | Fyzické standardy jednotek chi a liang |
| Lokalita terakotové armády | Nápisy na nástrojích a rozměry vozů | Použití standardů v inženýrství |
| Mauzoleum Yangling | Měrky obilí s nápisy | Ověřuje objemovou škálu hu–dou–sheng |
Tento článek je součástí rozsáhlé publikace. [Přejít na plnou verzi →]
Vysvětlující publikace, která se zabývá základy metodologie měření a reprezentací měřicích jednotek.
Archeologický přehled kultury Nabta Playa v kontextu článku (měřicí jednotky napříč kulturami).
Přehled společenské hierarchie, správy a hospodářské organizace v sumerském státě.
Přehled staroegyptské kultury a společenské struktury se zaměřením na její měřicí systémy.
Tato kapitola je věnována dvěma kulturám — Babylónii a Persii — a zde zjišťujeme proč...
Zde se vracíme zpět ke kultuře, již známé, ale z jiného úhlu pohledu...
Prošli jsme mnoha kulturami a svět stále nemá konec. Naše cesta pokračuje — tentokrát...
